Otázka na tělo

Je to už pár let co moje mladší sestra Lucka vyhrála soutěž krásy. Úmyslně nepíšu, že se stala „Miss“, protože domů si odnesla  hrdý  titul „Žába“, což bylo tehdy označení pro nejkrásnější dívku Východních Čech ve věku 14 až 18 let. Mezi povinnosti vítězky (žádné jiné vlastně neměla) patřila účast  v porotě pro rok příští, kde musí jedné z finalistek položit otázku. Jakoukoliv otázku. Tedy správněji řečeno tu otázku, ze které poznáte, jestli je to ta pravá Žabo-Miss.  Nemyslete si nic špatného, ale mám na soutěžích krasavic tuhle disciplínu skoro nejraději. Ne, že by se mi nelíbila promenáda v plavkách, ale po chvíli sledování těch dokonalých stvoření,  jsem frustrován jejich nedostižnou vizáží. Pak se dostaví vystřízlivění právě při otázkách, kterým se bůhvíproč říká „otázky na tělo“.   Podle mě by se spíš měly jmenovat „otázky na mozek“,  protože tělo již ukázala děvčata v plavkách. Jsou soutěže, kde jakékoliv otázky organizátoři záměrně vypouštějí. Vždyť k bezpečné chůzi po přehlídkovém mole stačí správně vyvinutá prodloužená mícha. Navíc jsem v zákulisí zaslechl, že si některá děvčata nechala teprve včera "udělat hlavu".

         Celá naše rodina usilovně přemýšlela nad otázkou pro budoucí Žábu. Ale kde najít tu pravou?          Vzpomínám si na jednu písničku od Joan Osbourne, kde se zpívá: „pokud bys potkal Boha a měl jen jednu otázku, na co by ses ho zeptal?“  V určitém ohledu je to jednodušší. Bůh je, jak známo, milosrdný a vševědoucí, takže je celkem jedno, na co bych se ho zeptal. Na co zásadního se však zeptat 14leté učnice nebo 16leté žákyňky? Pokud mě paměť neklame, tak v tomto věku rozhodně nejsou milosrdné a vševědoucími se stávají až vstupem do manželství. 

         Pamatujete si na co se obvykle ptají porotci? Na co se může ptát zasloužilá krasavice s dvěma pikslami tužidla ve vlasech či lazebník okresních celebrit?

„Co byste udělala s miliónem korun?“ nebo „Kde byste chtěla strávit dovolenou svých snů?“ případně  „Kdybyste vládla celému světu, co byste udělala jako první?“

Správné odpovědi jsou: 1) vše dala chudým dětem 2) kdekoliv se svými blízkými 3) zajistila celosvětový mír. Pokud je v první otázce suma peněz řádově několikrát větší, pak lze spojit všechny odpovědi v jednu. Možná někde existuje příručka „Na co se ptát  kandidátky na titul Miss“. Pokud podobná brožura byla skutečně vydána, pak ji ostatní porotci Žáby zaručeně nečetli.

Jedna členka poroty použila trik, kterým se zkouší v dotaznících, zda při jejich vyplňování lžete. Taková otázka je schovaná mezi „normálními“ a je podobná známému šrapnelu inspektora Trachty. Může znít třeba: „Jela jste někdy autobusem bez jízdenky?“  Tady je správná odpověď „ano“ a to i tehdy, pokud chodíte výhradně pěšky,. Určitě si na to vzpomeňte, až budete na detektoru lži!

Další z porotců, byl  docent z místní univerzity. Poté co dívka prozradila základní životopisné údaje („je mi patnáct, chodím ráda na diskotéky a tak vůbec“), se dotyčné dotázal jestli ví, co je to GATT.  Mimochodem GATT je zkratka pro „The General Agreement on Tariffs and Trade“. Zároveň též učebnicový příklad slzotvorné otázky. Tou pan docent  dovede jistě rozplakat i mnohem starší studentky.  V kuloárech diskotéky v Pěkově se jistě nedebatuje o dovozních clech.  Takto dovedou porotci ve svých patnácti vteřinách slávy vymazat dojem z  večerní róby i s kabelkou.  Jednu jedinou otázku za celý večer.

          A jak to vlastně dopadlo s tou naší otázkou? Nic světoborného jsme nevymysleli, ale  naše kandidátka stejně vyhrála.  Nikdo totiž nemá rád holky, které lžou nebo brečí. Možná, že jí nejvíc slušely plavky. Kdo ví? A na co byste se zeptali vy?