Terezka

Moje malá sestřičko,

dívám se a snažím dohlédnout

až tam, kde starostlivě zaléváš své růže.

Sotva v malých ručičkách

udržíš svou žlutou konvičku

a žvatláš slova prosté moudrosti.

Jak jen zvládnu vyrůst

ve Tvé čtyři roky?

Jak přijdu k záhonku tak krásných květin?

Pověz, sestřičko

dokážu se

jako Ty

rozpustit  ve vůni

květnového sadu?

Snad...když sepneš svých deset prstíků

v hodinu mého znovuzrození.