Hluboko v lese

v naprosté tmě, jako když zavřeš oči

obklopen bažinami, jezery

vzpurnými pažemi stromů

a omílán stálým nářkem větru

je pod malinkatým kamenem ukryt

paralelní vesmír

vlastně není tak docela ukryt

spíše uzavřen, udušen

vždy po západu slunce

se kámen neznatelně posune

a nechá několik duší splnit to

co jejichž nositelé nedokázali

nesmělí si tu vyznávají lásku

tvrdohlaví se omlouvají

odvrhnutí a vyhnaní jsou přijímáni zpět

všichni to vidí ve snu

ale není to sen

to vše se děje hluboko v lese

u kamene

v naprosté tmě, jako když zavřeš oči.