Poslední soud (Děkuji)

Poslední soud (Děkuji)

Poslední andělská hodina

Odbíjí právě ve mně

Je dlouhá… předlouhá

Přesto už bolí

Trny na mé koruně

A rány holí

Od mých bližních

Jejich soudy

Mi zní v uších

Jako skřípot nože

Na oknech v mé hlavě

Ze skla teče krev

Já už nejsem sebevrah

Teče potok, moře slasti

Předzáhrobní zpěv

Mě láká do svých pastí

Uchopí mou bílou ruku

Svými černými notami

A vede moje kroky

Blátem, deštěm, slotami

Cesta trvá, dál a dál

Tmavnou oči,

Ústa září

S měnící se

Svatozáří.

Tři.. dva… jedna…

Ták už nejsem andělská

Trnová koruna

S bílým práškem

Sluší mi víc

Než odlesk létavic.

Za ty rány, jizvy, modřiny

Děkuji vám nyní

Jsou-li od vás, přátelé,

Neb snad archanděl tak činí (?)

Kamenem do hlavy,

Za lásky a za křivdy.

Už ne!!!

Přesto bez křídel

A bez srdce

Musím říci:

“Děkuji”