Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hodina kresby

14. 11. 2004

3186

Autor

Theuška

Hubený stín tužky

klouže po papíře,

jako by objevoval Ameriku.

Modré světlo

z obrazovek každodenního večera,

sušené mléko

a hlava zabořená do šera,

se teď v malých kruzích

stáčí

nad stínem tužky,

hryzající do mých rtů

- začíná mi to být jedno.

Mám tolik představ,

pro tohle krátké představení…

Slova,

jak vysypané šuplíky.

Kdo ví,

za které republiky

mi vítr vmetl do tváře

tolik podzimního deště.

A já ho pila,

jak rybízový džus s vodkou

(stékal mi koutkem úst)

Pak jsem tě viděla všude.

Vcházel jsi do dveří,

nastupoval do tramvaje,

na nádraží jsi se schovával za novinovým stánkem

- tolik jsi se bál!

A dnes už tě

ani ostří tužky

nebolí.

Zorané meze,

vítr zahojí.

Dnes můžeme se vypít do dna!!!

Jen o to nikdo nestojí…

1 názor

Sasak

30. 03. 2007

Dát tip

Takové jako babí léto ... pěkné :-)

Jeanne

15. 07. 2005

Dát tip

Moc se mi líbí: Hubený stín tužky klouže po papíře, jako by objevoval Ameriku. tip**

Příjemné. Objevování Ameriky a hlava kroužící v malých kruzích; tužka hryzající do rtů - pro mne je to velmi subtilní obraz. Skoro bych řekl, že by ta první strofa mohla stát sama o sobě. Vnímám v tom obraze samotu, soustředění, ticho. Klid. Hezké.