vnímání slov

Taky souhlasím. Je to čistá pravda. Což je vlastěn škoda...

musím poděkovat Fouckaultovi za zcela padnoucí a přesnou citaci Paula Valéryho. Stačila by nahradit celou diskuzi ... vo tom to je ! (za dílko Tip - zaujalo) a Avi

krásná...:-) tip

stromovka: líbíš se mi:) takový přístup se mi líbí. "viy.F.citát" - co to je?? "konkrétní poezie" - to zní hrozně:)) myslím, že by báseň ani odpovídat neměla... leda tak jen nastínit dismorphia: jsem tvůj jediný... a ještě navíc vůl :)

pro jistotu jsem si to zkopíroval ... abych se k tomu mohl vracet kdykoliv ... :-)*

:) oh, tak to se s dismorfií asi o Tebe poperu:) viz. Fouckaultův citát - přece!:)

dobře děláš, guy ... :)

mně se ten cítát nelíbil Asi budu muset udělat zápasnický turnaj o mě. Je vás, holek už nějak moc....

stromovko, můžeme si ho půjčovat, vyjdu vstříc všem dohodám :))

bezva (taky se mi nechtělo moc bojovat, no) - takhle je to skvělý:) může být rád, ne, že je o něj takový zájem:)

bezva (taky se mi nechtělo moc bojovat, no) - takhle je to skvělý:) může být rád, ne, že je o něj takový zájem:)

:))

:o)

z cizích slov si pustíme domů jen tolik kolik máme a unesem TIP

bombovka:-) *

ano, to jistě! Ale také platí Sokratovo - Poznej sám sebe! (dobře) *

nechci diskutovat, děkuji

*

dismorphia: "nechci diskutovat, děkuji" - jo, jo, taková informace je důležitá:))))) chci diskutovat, děkuji :)) ...a stejně tě přeperu..

pozorovateli, důležitá a nikoliv pro tebe, zmetku jeden :)))

sim tě... komu jinému bys psala?! jsem přeci tvůj jediný....

:) textík vznikl především jako trefa do vlastních řad, kdy jsem se snažila cizí básně napasovat tam, kde mi bylo příjemno/nepříjemno:) , což beru jaké své právo, ovšem s tím, že s původním záměrem autora to nemuselo mít naprosto nic společného...tedy omluva!:) pak mi šlo o to, že jsem se v několika případech cítila porefeně, že někdo v mé básni našel rovinu, kteroujsem tam vědomě nedávala a bzla mi nepříjemná - což beru teď s odtupem jako nutné riziko zveřejňování - viy.F.citát, který mě moc potěšil já sama mám ráda básně spíš prostorné, které mi nechávají místo pro mě ...ale na druhou stranu "konkrétní poezie" mě přitahuje neméně - ale spíš taková, která neodpovídá, ale ptá se díky všem:)

a omluva za překlepy:)

přesně...

milý pozorovateli, jiné slovo než vole mě nenapadá :))))

Napsal jsem to jasně, vedlejší interpretace nepřipouštím stejně tak jako vybírání si jen toho, co se komu hodí... A jak tomu chceš zabránit ... ????? Tvůj problém, že nepřipouštíš ... už k svému textu nemáš o nic větší práva než my čtenáři, tak se s tím smiř :-)))))))))))))

Noe, pro mě je ale právě ten autor moc a moc důležitej... a nechci tak z něj udělat zbytečnou osobu. Chci být posluchač autora a ne si jen hrát z jeho díly.... Jinak vlastně platí, co jsem napsal už výše a tím i odpovídám Fouckaultovi a doplňuju, že když čtu kvalitní poezi, tak dýchám s básníkem (ne s dílem - to je důležitý). Nemusim tu poesii umět vysvětlit ani popsat, prostě cítím a to mi stačí. Tady na Písmáku se mi jen velice málo podařilo zadýchat si s autorem...

já tu jsem kvůli poezii ne kvůli autorům.. dobrý text je dobrý sám v sobě svým vnitřním napětím nikoli konkrétním autorstvím..

ovšem nejlépe to řekla autorka :)) vraťme se na začátek a přečtěmež :) si znovu báseň.. :)))) Stromovko dík..

pozorovatel: já ti tvůj přístup ani pohled nezpochybňuju ... Používáš metafory, které si mohu snadno naroubovat na svůj přístup ... například: osobnost autora je pro mne důležitá natolik, že některé zde uznávané autory nečtu, protože se mi nelíbí jejich postoje a komunikace s ostatními. Ani já si nechci jen hrát s díly autorů ... pokud mn k tomu autor nevyzve. Tady na Písmáku se mi jen velice málo podařilo zadýchat si s autorem.. ... zadýchat si s autorem vyžaduje ochotu a připravenost obou, věřím že to takhle chápeš a nesvaluješ "vinu" jen na autory. ;-)

Fouckault: ...se ale nemusí vylučovat. Jak jsem napsal, tak pravá báseň je částí autora... která navíc ještě dýchá. Kvůli dýchajícím básním, dýchající poesii tu jsem i já. Ale že bych tu o ní stále zakopával se říct nedá... k tý nemotornosti interpretátorů: oni možná (je mi to ostatně fuk), ale čtenáři ne. Pokud se čtenáři zadrhávají, pomateně čtou, tak je chyba v autorovi. Jinak diskutování nad tim, na které straně je chyba, je samozřejmě blbost. Spíš jde o osobní nahlížení, které ostatně ovlivňuje i nahlížení druhých...

Noe: "zadýchat si s autorem vyžaduje ochotu a připravenost obou, věřím že to takhle chápeš a nesvaluješ "vinu" jen na autory." Svou ochotu a připravenost prokazuju už tím, že onu báseň si chci přečíst, dočíst. Autor je na vině vlastně pokaždé. Ať chce nebo nechce...

Pěkná.... TIP

Fouckaulte, to je sice hezký, ale autorka v básni zmínila tak trochu něco jiného... nebo se spíš zabývala něčím jiným.

Svou ochotu a připravenost prokazuju už tím, že onu báseň si chci přečíst, dočíst. Podmínka nutná, nikoliv však postačující ... kdo nechce neporozumí, natož že by Autor je na vině vlastně pokaždé. Ať chce nebo nechce... S tímhle vůbec nesouhlasím. Viz výše. Dost arogantní tvrzení. Fuj. Mimochodem, popíráš sám sebe: "diskutování nad tim, na které straně je chyba, je samozřejmě blbost"

a o tom přesně to je :))))))

...proto většina lidí básně nečte. Nic v nich nenachází. Znamená to tedy, že nikam nesměřují? Přehánim. Samozdřejmě by báseň měla dávat prostor fantazii, ale jen do té míry, aby nezastínila její vlastní obsah. Naprosto souhlasím s pozorovatelem.

Noe, právě, že si až tak moc neprotiřečím. Spíš špatně vyjadřuju, protože neříkám celé myšlenky.... Chybu si můžu přehazovat ze čtenáře na autora...dokola a dokola - to je blbost. Ovšem je to právě autor, kdo nám představuje své dílo a tak i musí být připraven na veškeré kritiky... špatné či dobré, trefné či úplně mylné. Čtenář může říct o díle, cokoli se mu zlíbí. Je to pouhý čtenář, ne kritik.

Rozšiřuješ komplexitu komunikace ... o kritice tu zatím nebylo ani slovo. Jasně, že čtenář může říct o díle co chce. Škoda, nemám už teď čas pokračovat. I to co napsal Zbora mne zaujalo a provokuje ... ale až příště.

No, rozšiřuju... že jsem uvedl kritika bylo spíš za záměrem správného náhledu na čtenáře: čtenář není kritik. Jsem rád, že se provokujeme navzájem:) vážně.

Fouckaultova citace je správná, pozorovatel má pravdu, Noe1 má pravdu a Stromovka jen pojmenovala to, co je tak normální, co dávno tušíme, děláme. I to, jak tu diskusi zauzlováváme, je přirozené a normální, byť MOŹNá nepraktické a k ničemu. Jsme, jací jsme a posouváme se spíš méně než více a spíše ze své než cizí vůle Fouckault vyslovil pravdu, že poezie je to, co vzniká v hlavě čtenáře, ale i to v hlavě autora. Ale báseň není o neschopnosti interpretace, je o lidské přirozenosti. A k té patří i to, že sice vědomě podstupujeme riziko kritiky, ale nemusíme být připraveni ji snášet a přijat, i to je normální a přirozené. Naučme se tedy dobže hospodařit s těmi několika málo slovy, které jsme ochotni přijat. Jinak tip

dík za nadhed... v těchto přestřelkách je těžké držet směr :)))

Fouckault: Nejde ani tak o směr jako o tvůj názor na zdejší poesii a na cestu, na kterou se mnoho z Písmáku vydalo. Spíš než pro prostorné básně jsem pro hluboké...

Fouckault se rozhodujícím způsobem vyjadřuje svou poezií, a když říká, že má raději básaně, kde myšlenka je zaobalena v obrazech, pak jen říká, že se mu takové více líbí a neříká nic o tom, alespoň doufám, že ty přímočaré, pokud mají co říct, jsou špatné. Hloubka básně a její prostor ( asi délka ) se navzájem nevylučují. Pozorovatel to jistě myslí dobře, ale jak sám poznamenal, občas se nedobře, ostatně jako i já, nevyjádří.

a2a2a: jo, prostorné... Prostorná báseň znamená, že čtenář má mnoho variant, jak si báseň vysvětlit. Těch variant je dokonce tolik, že báseň zkrátka hluboká být nemůže... je prostorná. Prostorná pro fantazii čtenáře. Kdežto báseň hluboká zanechá v čtenářovi cosi (sebe) a přetrvává. Hlubokou báseň si může každý vyložit jinak, ovšem jakýsi pocitový cíl či myšlenkový posun je totožný. Ke stejné věci můžeme dojít různými cestami - a na tom já stavím dobrou báseň. Dobrou báseň si zapamatuju, protože z ní něco zůstane v mé mysli, zatímco špatné básně proplynou...

lze souhlasit s tvým vysvětlením prostornosti, chápal jsem ji spíše jako délku. Osobně mám také raději jednoznačnější vyjadřování, ale musím uznat, že často i u těch nejednoznačných, které až tak mnoho neřeší, ale vyjadřují pocity, se rád zastavím. Příkladem je právě Fouckault. Dnes jsem po delším čase četl jednu jeho sbírku, všechny ty jeho pocitové básně znám, mnozí je vnímají nejednoznačně, včetně mně, původně jsem je cenil pro obraznost a dnes jsem u nich prožil ještě svátečnější chvilky než minule. Jiným takovým příkladem je srha. Myslím, že se ti to taky stává.

:-) A to je ještě přesnější... :-)

přesnější než co?:) spousta básní - včetně mých - byla pochopena ZCELA mylně:)

Jsem ti včera u jedné napsal "přesné", tedy stupňuji..:-) Svatá pravda, tohle by si měli přečíst všichni místní.. :-)

:) jo

hlavně, jestli jsi ji pochopil:)

:-) To není nikdy jistý, ale to svoje určitě..;-)

:)) nejsou to deníčky ...

na svoje "pochopení" má každej právo - navíc to je právě ten odraz v ostatních, ne?..každej si tam vsadí to svoje....:))..t

:) ano, přesně tak - každý si tam vsadí to svoje aspoň u většiny místních básní:) díky:)

velmi dobře ...to je báseň presně pro mě:)

souhlas .-) akorát my kritici si občas pustíme dom i něco navíc, aspoˇb by se to tak dělat mělo dokázat .-))) je mi rozumět ?.-)

*t

:) já snad ano, Krytyku:)

to i my nekritici...samosebou....:)))

"pokud jde o interpretaci: text nemá žádný skutečný význam.. Ani autor zde není žádnou autoritou. AŤ chtěl říci cokoli, napsal to co právě napsal. Jakmile je publikován, text se stává jakýmsi přístrojem, který může každý použít podle libosti a podle svých prostředků: není jisté, že ten, kdo ho sestrojil, ho užije lépe než kdokoli jiný. Ostatně dobře ví, co chtěl vykonat, a toto vědomí v něm stále zatemňuje používání toho, co vytvořil" Paul Valéry - Literární rozmanitosti 1957.. a já.. to vidím taky tak :))

t+v

F. : :)) díky:)

no přesně, už jsem lekla žes to vymyslel takto ty sám.:)))...skvělý...

dočkáš se, Ti udělám v červenýmdresíku takovou návštěvu:)))

Foucault: jéje ... to je přesně jak to cítím i já. Jakmile něco vypustím mezi žít, stávám se vůči textu autoritou o nic větší jako čtenář :-) díky za tenhle citát.

"text nemá žádný skutečný význam.." charta77 teda taky nemá skutečný význam? Jo, přehánim, ale přehánim záměrně... Autor tu je autoritou. Už proto, že textem nám dává kus sebe... a tedy i kus své autority. Jistě, že nelze, aby všichni pochopili text přesně tak, jak autor zamýšlel, ale alespoň by autor cosi zamýšlet měl a ne do předu počítat s tím, že každý to uvidí jinak, pochopí jinak.... Pak nejlepším dílem by byl prázdný papír, který dává čtenáři prostor ze všech největší.... Mě ještě napadá, že ze čtenářů děláte vlastně autory. Vlastní autor je již zbytečný, zůstává po něm dílo, které si čtenář dovymyslí už sám. avi avy?:)

no jistě je to tak Luki...:))..ale dát do toho musíš, i do toho prázdnýho papíru, jak si kdo co přeloží, toť otázka, když ale nedáš - není nic....

Pozorovatel: prázdný papír, který dává čtenáři prostor ze všech největší ... ... ano, i já to tak vidím, každé slovo, kakždé písmenko zužuje komplexitu, zužuje prostor pro představivost čtenáře. Nesouhlasím však, že by to bylo nejlepší dílo ... to je pro mne příliš vágní nálepka ... jen dílo nejméně spoutávající představivost čtenáře (což je pochopitelně jen jedno hledisko hodnocení díla), ale zároveň čtenáře nikam nesměřující - je to opravdu to nejlepší dílo? Možná pro někoho ano. Mě ještě napadá, že ze čtenářů děláte vlastně autory. Vlastní autor je již zbytečný, zůstává po něm dílo, které si čtenář dovymyslí už sám .. ano i s tímto do značné míry taky souhlasím, jakmile vypustí dílo do světa, stává se autor zbytečným. Ale nezapomínej na tu fázi, kdy dílo vzniká ... autor je důležitý proto, aby nabídl směr myšlenkám ... kam se ale nakonec čtenář vydá a kam dojde, je více méně jen věcí čtenáře.

Pozorovatel : do černého!!!.. je v tom přesně takový rozdíl jako mezi POEZIÍ a politickými proklamacemi (ty skutečně musí být jednoznačné).. báseň která jednoduše a srozumitelně zabalí do obraznosti myšlenku je pro mne chudá.. dneska taky končím.. brou.. :)

poezie je to co se děje v hlavě čtenáře při čtení! ... nikoli původní představa autora.

nejen poezie ... veškeré významy vznikají až v hlavě pozorovatele s malým p

alternative, fantazii musíš občas použít i při vyplňování složenky... Napsal jsem to jasně, vedlejší interpretace nepřipouštím stejně tak jako vybírání si jen toho, co se komu hodí... dadik: přesně, musíš cosi vložit do papíru... ale nelze rozmáznout barvy a čekat, ať si čtenář najde tvar... to lze leda tak na psychiatrii:))) neříkám, že by tu lidé do děl to COSI nedávali... spíš, že to neumějí čtenáři pořádně zprostředkovat, neumí vyjádřit to, co chtějí... - a právě z týhle nemotornosti bych se nesnažil dělat umění.

to dílko je ale spíš o nemotornosti interpretátorů :))