ZOO 131104 - Pupíček

Večer, jak se zdálo, se vybarvil do černo ? bílo pruhovaných rozměrů. Snad mezi _Jiko_ tankistou a Pištou psychologem sedělo to nevinné stvoření. Blond vlasy spadaly na ramena a neochotně lapaly cigaretový dým, takže to nakonec vypadalo jako scéna se suchým ledem a vlajícími vlasy. Znáte Kouř?

Když odešla její největší konkurentka, ujala se sk8tergirl vedení ženské sekce rozpalovaček a rozbalovček. Jak bylo řečeno, těhotná_hrošice u pánského posluchačstva se svým vaginálně dentálním problémem neuspěla, takže se skejťanda pustila do svlékání. Cigaretu odhodila pod stůl, odkud se ozvalo dvojí zaštěknutí a lupnutí. Jakmile odepjala knoflíček kalhot, podlaha zavibrovala a rázem na stole stál pozorovatel i s bundou pošitou bílou kožešinou přes ramena. Swandrow při pohledu na jakýsi druh polární myši našité na pozorovatelově bundě poznamenala něco o zlatých potkanech. Jenže to se s nemilou potázala, neboť hrošice, jíž jeden utekl poté, co se mu vrátil cit do tlapek, vstala jako king kong. Tyčila se do výše pozorovatelových trenýrek, které pomalu, ale jistě nabývaly obludných rozměrů. Nedokáži si to vysvětlit, ale on si toho snad nevšiml. Pohledem totiž osciloval mezi pruhovaným štěstím a hladkým bříškem, jehož chrámem na něj jako hvězdná brána mrkal kdo jiný, než ? Pupíček!!!!

?Pupíček,? zpíval pozorovatel a tančil po stole jako super star po prvním koncertě. ?Pupíček, já se zbláznim,? řval jako pominutý. ?Frézka,? chtěl jsem kontrovat, ale nebylo to k ničemu. Pozorovatel ležel na břiše, stůl se prohýbal, psi kňučeli, hrošice metala blesky na Swandrow, Swandrow se nenápadně culila a pozorovatel takto promlouval ke svému bohu: ?Pupíčku,? řekl a prosebně natáhl ruku, ?dej Lukáškovi cukříček.?

A tu se brána otevřela a pozorovatelův obličej byl osvícen jasně bílou září. Břicho se ukázalo moudřejší než všichni stolovníci do kupy, protože pravilo: ?Lukášku, nezlob maminku a ukliď si konečně v pokoji, protože sis dneska vzal trenýrky ze špatné hromádky. Nelepí se ti trochu k tvému holému, řípatému zadečku?? Bílá záře byla zatlačena rudým prokletím pozorovatelova provinilého obličeje. V tu chvíli asi jediný duchapřítomný Jan(ek) přivolal vrchního: ?Asi osm, nebo devět, všechno sem.?

A bylo objednáno.