z ústřižků útržky

Zaprášená aula a ticho.

Jinak voda kolem.

Do kolenou zabořená,

v mírném pokleku

na práh 

spěšně

upadávám.

Na týden v Nevadě

zůstat tak stát

na místě ze soli,

na márách

tak

na mandlích

třešně červené

bez blůzy, vyšívání,

bez lásky, milování,

bez apatie zmrtvýchvstání

na kolena a do nebe.

Spocená jak levandule,

když uvadá,

nepleť se,

voním fakt hezky,

stojím na márách,

v Nevadě,

po kolena

ve vodě.

Protéká,

srší.

Spálená peprným laskáním

našich slov,

jak milujou se,

jak sdílí lože

spolu

slova

bez berlí.

Spálená,

ty

spálený

ne

ty

kavko.