Po čase

Bibšo, v té básni mě nehledej, šlo mi jen o to vyjádřit, že někdy Ti Tvůj nejbližší připadá cizí a naopak...to je všechno

Tak těma dětma jsi všechny zmátla, no ještě že vím, že je nemáš, dostává to pak trochu jiný nádech, víš že ta básnička říkala opravdu něco jiného, kdyby jsi už byla vdaná, měla děti, a cítala toto (to znovunalezení?). No neva, stejně to jednou přijde taky ... no i ta známost opravdu první noci je sama o sobě skvělej námět, že ano? Líbí.

Ještě na skok? Chápu dobře, že ty děti jsou tam jenom jako vzpomínka na něco z vašeho rozhovoru?

Dvojčata - za jednu noc?

není nějak jasný, jestli je v tom naděje, nebo zklamání.. jestli prázdnota byla, nebo přijde..

někdy a nebo taky nikdy..

někdy po dvaceti společných letech zjistíme, že ten druhý je pro nás vlastně neznámý... Či snad už příliš známý?