Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

hráz

26. 06. 1999

3033

Autor

slavek

Hráz se protrhla, nezbylo nic, Přívaly slz zalily duši. Bolest jež nastala zabolí víc, neb člověk jediný Tě neuslyší. Slova jsou zbytečná tam kde je žal, když v srdci přebývá bolest. Člověk si zažádá o Boží dar, o vodu pro ratolest. Veslaři sebrali poslední člun, pradleně vyprané prádlo. A moře hluboké zbavili vln, bez vody okvětí zvadlo. Slzy jsou naděje a co je víc, slzy jsou projevem citu. Vždyť každá mince má svůj rub a líc, i mravenci znaj pospolitu. Vypil jsem ze žalu fernet a rum, svou duši zaprodal mdlobě. A tiše šeptám svým znaveným rtům, že srdce je pohřbeno. V hrobě.

AZALIN

16. 08. 1999

Dát tip

Myslim, ze naprosto chapu tvoje pocity.. citim to podobne.. a kdyz to takhle nekdo dokaze vyjadrit slovy, kdyz to nekdo timhle zpusobem dokaze predat ostatnim, tak je to moc krasny, i kdyz ta basen je moc smutna...

maprach

06. 07. 1999

Dát tip

Slzy jsou naděje. . . Pokaždé mě udiví, co všechno dokážou odplavit. . . Nerad bych byl vlezlej, ale kdybys zkusil exhumaci (:-), třeba zjistíš, že ještě bije. Někdy se sami vzdáváme moc dopředu. . .