Nástěnkářem snadno a rychle

Hledali jste někdy zaměstnání mezi inzeráty v novinách?  Pokud jste účetní, tak musíte pročítat kolonky, kde chtějí accountanta. Uklizečka ať pátrá po cleaning servisu. Skladník bude nejspíš manažér skladových zásob. Sekretářka je samozřejmě asistentka případně office manager.   V tohle světě mohu i  já o sobě  směle a bez uzardění prohlásit, že jsem působil v public relations. Nevěříte? V našem oddílu karatistů jsem byl jednoho dne zvolen nástěnkářem! Hrdý socialistický titul.  Aspoň že jsem nemusel lepit Leniny. Soudruh, který nemá černý pásek  - nemůže viset na nástěnce! That´s live, buddy.

         Nechápu koho napadlo svěřit mi  tak důležitou funkci a dvě výlohy v centru města.  Moje učitelka výtvarky by jistě hlasovala proti. Psal jsem reportáže ze závodů („Kos už v první minutě nastavení sestřelil Vránu nádherným uširomikacukitobigeri“). Druhým (pro mne složitějším) úkolem bylo vystřihovat kopající karatisty z propašovaných Budo katalogů a doplňovat nástěnku o fotodokumentaci. S nůžkami si nerozumím. Většina vystřižených bojovníků vypadala jako členové japonské mafie, protože jim chyběly prsty či rovnou celé končetiny. Já jim to říkal! Můj první úspěch na poli reklamy však na sebe nedal dlouho čekat. V mém mistrovském díle obrovský vystřižený chlap škrtí malého a od pusy zloducha jde bublina s textem: „Už jsi zaplatil oddílové příspěvky bídáku?!“.  Pokud si dobře vzpomínám, tak ten rok jsme neměli problém s neplatiči. 

         Ne každému jsem se zavděčil. Jednou za mnou přišla  delegace severních Korejců. Prý jsem na nástěnku přišpendlil jižního Korejce. Nevím jak se pozná severní od jižního. Já nepoznám ani severního od severního. Po krátké diskusi jsem souhlasil s výměnou. Kus za kus. Bylo léto a jižní začínal  blednout. K mému překvapení severní Korejci už nikdy nepřišli. Nevěděli totiž co je to barevný časopis...   Asi to  mají doma dost černobílé.

         Správná nástěnka musela mít úderné heslo. Karatistická pak obzvlášť úderné. Jako každý nástěnkář jsem i já měl svůj vzor. Dlouho jsem ho hledal, až jsem ho našel na brigádě ve vojenském zařízení. Na zdi tam visela stará fotografie odněkud z podzemí. Několik uniformovaných šarží si na ní prohlíží kotel a za nimi bombastická nástěnka. A nápis. Nápis nápisovič! Můj nejoblíbenější!

"Sleduj nepřítelovy vrtulníky a nízko letící letadla a snaž se je zlikvidovat!".

Ideální heslo na nástěnku nejen do kotelny, ale i do každé domácnosti!