Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Když se kácí les

24. 10. 2000
1
0
2432
Autor
racek

Zapadla jsem do jeho vkusu i díry v životě...

Když se kácí les /J.K. a Karlovi, který mi taky srdce zrubal/ Kvůli mně rozťal jste svůj život na dva kusy... -To jsem jen vysklil starý rám! Proč jste to dělal? Nevíte, co bude... -Máte mne ráda? To se ptám! Na lásku jsem moc vzdálená, můj pane... -Když přiblížím se? Co se stane? Neunesu to, nejsem trám! -Jak poleno jsem na dva kusy: odmítni mne- a zbydou třísky tam, co já dřív stál! Vám, paní, k užitku, Vám, milá, na podpal... Pane můj, neviňte mne: já jinde hledám záchranu... Ani ten malíček... Nic jsem vám nedlužila! Ale teď: Vy jste se rozťal- a já už nevstanu!!! /21.7.2000/
Miroslawek
08. 01. 2001
Dát tip
Hmmm, nejepší na celé básni je asi věnování

Albireo
26. 10. 2000
Dát tip
Racku, tuhle báseň mám rád už od doby, kdy jsem ji četl poprvé mimo Písmáka. A na rozdíl od Merla se mi na ní nejvíc líbí právě závěr. TIP je samozřejmě na cestě.

Merle
25. 10. 2000
Dát tip
začátek se mi líbí dost, pak to trochu klesá... ale celkově je to zajímavý cynický poznámky si protentokrát odpustím :-)))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru