Na letáky jsme krátký

   „Zaplavuje Prahu potištěné smetí

novin bez obsahu, novin bez paměti...“

Než si, drazí, necháte verši Karla Kryla připomenout rudé bezčasí, a než s úlevou odběhnete pro jeden z těch prohnilých kapitalistických plátků, ve kterých narozdíl od Rudého práva občas i něco je, mrkněte ještě předtím do své dopisní schránky. Proč do dopisní schránky, ptáte se? Na totéž se ptám já, nikoli však s přízvukem na slově „schránky“, nýbrž na „dopisní“. Kdy naposledy jste tam našli dopis, opravdový dopis s ručně psanou adresou a přilepenou známkou? Kdepak dopis, vyvalí se na vás něco mnohem barevnějšího a bombastičtějšího.

   Žijeme v zemi rozvinutých služeb a tak za vámi reklamní letáky přijdou samy. Ale přece-jen-ne-zas-tak-moc rozvinutých, takže bohužel samy neodejdou. Je jich spousta, jsou všude a jsou zadarmo. Nejásej však, občane, ony jsou totiž povětšinou na křídovém papíře, a tak s nimi ani nemůžeš udělat to, k čemu se za starých časů hodilo zmíněné Rudé právo, nechceš-li si rozmazat po zadnici něco, co mateřídouškami nevoní. Neřekl bych taky, že by se nějak zvlášť hodily pro roztápění kamen.

   Takže jsou vlastně úplně k ničemu.

   Ehm, pardon, vlastně asi mají ještě jedno použití. Můžete si je číst. Ano, i to lze. Občas se i pobavíte. Nedávno jsem v letáku potkal láhev piva. Bylo to asi tak úžasné pivo, že se na etiketu neodvážil umístit svou značku dokonce ani žádný hypermarket. Stálo na ní jenom „Pivo“. Bylo za 2,90,- a vypadalo tak neambiciózně, že bych byl ochoten uvěřit, že v té ceně je započtena i tříkorunová záloha.

   Zdá se mi ale, že jedna sorta letáků přece jen ustupuje. Jsou to takové ty podlouhlé, které vám ještě nedávno pravidelně slibovaly luxusní večeři a mimochodem dvouhodinovou předváděčku něčeho zaručeně úplně nového. Jeden jejich rafinovaný poddruh byl spojen i s výletem – po takové nádherné výpravě do rukavičkárny v Kardašově Řečici byli zřejmě zákazníci ještě svolnější koupit cokoliv.

   Svět letáků prostě nemá chybu. Vše je zlevněné či dokonce nejlevnější na trhu, o tom, že je to výhodně, ani nemluvě. Prosím, jen malinký skeptický letáček, něco jako „auto z našeho salonu – kraksna jen za půl milionu!“ nebo „Dvaadvacet cigaret v krabičce – rakovina o 10 % dříve!“ ...

   Před letáky se neukryjete. Jistě, můžete si dát na schránku cedulku „Podle paragrafu 789/9410657225c) děte s těma letákama do hajzlu“, jenže chyba lávky – letáky neumí číst! A tak zítra zase přijdou...