převázaná modro-bílou mašlí

tentokrát bez úsměvu

dnes zase ne!
na úkor svého štěstí platím dluhy
a moje vánoční nálada
je pořád schoulená někde v rohu,
utlučená tou knihou co jsem napsal,
ale pořád nemám děj.

v dálce kostelní zvon.

první Vánoce úplně bez dárků.
jen plné pytle zklamaných úsměvů,
převázaných mordo-bílou mašlí.
a pod stromečkem místo radosti
ukápne jen pár drobných slz.

v dálce kostelní zvon,
chrám páně krásně osvětlený.

tak trochu k pláči přišlo mi dětství,
které už nevidím na druhé straně zrcadla.
dětství, kde není čas na úsměvy.
dnes zase ne!
tak jenom tichou hudbou,
ředím okolní tmu.

v dálce kostelní zvon,
chrám páně krásně osvětlený.
ať dobře vidíš,
krvavé šrámy od rákosky.

---