Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Samota

22. 12. 2004
3
0
4484
Autor
MilanH

  Co si vlastně představit pod pojmem samota? Je samota nechtěná a chtěná. Za prvně nechtěná: závisí na podmínkách, kde bydlíme, zda jsme zdraví, nebo nemocní. Je to zčásti závislé na tom, jak jsme založeni . Jestli jsme extroverti nebo introverti. Kolik nám je let. V mládí je většina z nás více závislá na tom, být s druhými, být v nějaké partě. Postupem věku se ta závislost více omezuje. Ve stáří se možná zase trochu více obracíme k druhým.

      Ale je to asi především v nás. V tom, uvědomit si, co vlastně chceme a co očekáváme od sebe, a následně od druhých. V tom, jak vidíme a chápeme své okolí. V tom, jaké lidi si vybíráme do svých vztahů.

       Z vlastních zkušeností vím, že někteří lidé jsou natolik zavaleni svými problémy, že okolí ani nevnímají, anebo nechtějí vnímat. Nebo jsou tak do sebe zahleděni, že druzí jsou pro ně nic, nebo možností jak je využít. Pak se nemůžeme divit, že v přítomnosti takových lidí cítíme samotu a prázdnotu. I když je vidíme každý den, každou chvíli.

    Často samotu vnímáme, když od okolí příliš očekáváme, když si děláme o okolí příliš velké iluze. Jsme pak zklamání a cítíme se osamoceni, i když to může plynout jen z přílišných nároků a očekávání.

     Teď o samotě chtěné. Je to samota, ve které je nám dobře. I když jsme fyzicky sami, přesto se sami necítíme. Je to tak, jak hluboko vnímáme druhé, jak hluboko s nimi cítíme a máme je rádi.

     Pokud mám někoho rád, pak jej mohu vidět třeba jednou za měsíc nebo za rok a přesto je náš vztah mnohem intenzivnější, než když jsem s někým každý den. Přesto ten měsíc nejsem sám. Nebýt sám, znamená  asi také umět se v sobě orientovat. Umět znát své potřeby. Umět znát své očekávání od sebe i od druhých.

   Dokážu teď být více sám i proto, že vím, že někde jsou lidé, kteří mě mají skutečně rádi a ne jen tak naoko. Je to takové vnitřní přesvědčení. Je to přesvědčení, že když jsem v tomto okamžiku sám, přesto nejsem osamocen.

      Je to asi opět o práci na sobě, kterou činíme sami sebevzděláváním, rozšiřováním si obzorů a stykem s lidmi a konfrontací s jejich názory. Je to tím, že se obracíme na lidi, kterým věříme, že nás dokáži z naší samoty vyvést nebo nám poradit jak na to..

 Samota chtěná je i v tom, že si dokážeme sami náš volný čas něčím užitečným  a tvůrčím vyplnit.

       Že nenaříkáme nad tím, jak je doba zkažená a lidé s ní. A sami si své okolí vybíráme a hledáme lidi, kteří nás dokáží obohatit. Je to naše svobodná volba, naše zodpovědnost.

     Je zatím kus „tvrdé“ práce, plno omylů a chyb. Bez omylů a chyb se nikdy neposuneme vpřed.

     Jsme „jenom“ lidi, každý z nás se občas dostane do slepé uličky, na cestu, která nikam nevede. Je důležité si takovou situaci uvědomit a umět se obrátit buď k sobě, a nebo  k druhému, kterému věříme, že  nám pomůže.

    Tak přeji všem, aby měli chuť i štěstí jít a hledat cestu ze samoty. Nebát se požádat o pomoc. A zbavit se předsudků o sobě i o druhých, ale i o samotě.

 


Joen_B
28. 12. 2004
Dát tip
Takhle, nenacházím smysl, ale i když ho nenacházím, tak to ve mě vzbouzí tako¨vý zvláštní pocit..je to asi hodně pravdivý, možná to je smysl...Hezký :o)

MilanH
28. 12. 2004
Dát tip
Často to bývá o pocitech a rozumem to nelze moc pochopit. Toje ten zpropadený materialismus. Děkuji

Přeno
24. 12. 2004
Dát tip
Nicolette - ano, proto po stopadesáté řikám - ukončeme to, konec, tečka. (nevim, co je na tom k nepochopení - t-e-č-k-a). :)

Nicollette
23. 12. 2004
Dát tip
Přeno: spíš sem to nějak nepochopila, co chceš říct....

Walker
23. 12. 2004
Dát tip
Být sám, či nebýt sám? Toť otázka.. být sám a nebýt sám, nebo nebýt sám a být sám... sám sám jsem byl, jsem a budu a přitom jsem nikdy sám nebyl, nejsem a nebudu... samota není, ale je... zabijme samotu

Přeno
23. 12. 2004
Dát tip
Nicolette: "myslim, že to co máš na mysli je osamělost a ne samota.... v tom je rozdíl.... každej je sám a kdo ne ten je jedině zamilovanej " - ale nebudem to pitvat,ok? Tečka.

Nicollette
23. 12. 2004
Dát tip
no tos mi to teda mistrovsky vysvětlil.... buď něco dořekni nebo to nenačínej, jasný?

Přeno
23. 12. 2004
Dát tip
Já myslim, že je to každýmu evidentní. A tečka. Tečka. Tečka.

Nicollette
23. 12. 2004
Dát tip
e - co? :-)))))) Ty seš zase nějaká rádoby moudrá hlavička ne? Mně to EVIDENTNÍ neni a o mě tu jde, takže.... nevi o co Ti de, ale zkoušej to na někoho jinýho:))

Andulka
23. 12. 2004
Dát tip
ziju podle hesla.....ze je jedno kolik mam penez.....ale dulezite je, kolik mam pratel.....protoze zivot s opravdovymi prateli, je mnohem veselejsi, nez kdyz je jeden sam....A za tim si stojim ja, kdo je tak rad casto sam, protoze to si muze hrat sam se sebou a uzivat sam sebe....:-))) Pekne svatky vsem...:-)

absurd
22. 12. 2004
Dát tip
přijde mi,že v tom není nic dostatečně objevnýho,nebo údernýho aby mělo smysl o tom psát.jako bych četl učebnici psychologie..no a jestli to má být slohový cvičení,tak to posoudit neumím..

safien
22. 12. 2004
Dát tip
samota by měla být příjemným hostem,ne dotěrnou spolubydlící.............jen tak ve zkratce.

Dvojlomná
22. 12. 2004
Dát tip
No...já snad jen ...neumět být sám, nemít sám v sobě ten nejvnitřnější domov...párkrát jsem to zažila a nikomu nepřeju...a nebo opačný extrém, pocit ostrova, který žije jen sám pro sebe, i uprostřed nejbližších přátel cítit, že jsem pořád jakoby za zdí, ve svém vlastním světě, do kterého nedokážu nikoho pustit...

Nicollette
22. 12. 2004
Dát tip
myslim, že to co máš na mysli je osamělost a ne samota.... v tom je rozdíl.... každej je sám a kdo ne ten je jedině zamilovanej

Přeno
22. 12. 2004
Dát tip
Nicolette: doufám, že to nebude znít nějak veleurážlivě, ale zkus se prosím někdy chovat neadekvátně svému věku. Jinak, úvaha nic nového neřekla. Takovej soubor známých vět. Řadil bych to k lepšímu průměru.

vesuvanka
22. 12. 2004
Dát tip
Pocit, kdy se člověk cítí být sám, bych také nazvala osamělostí... on není ve skutečnosti sám - má kolem sebe lidi, kteří ho mají rádi, ale on si to z nejrůznějších důvodů neuvědomuje (domnívá se, že mu lidé nerozumějí, nebo že je jiný atd.) a proto se vlastně sám vyčleňuje a stává osamělý a tento pocit ho trápí. A naopak samota, jak píšeš, kdy člověk je třeba měsíc úplně sám, ale ví, že jsou lidé, kteří ho mají rádi, mu nevadí... Jinak je úvaha pěkně zpracovaná, i závěr..... TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru