Trolej s pojízdnou židlí a perspektivou

Báseň nezapomenutelného pingla

Lidi ze mě nemůžou být šťastní

Hlavně ty nemůžeš být

Už chvíli nejsme v duši krásní

A láska z nás prchá

 

Sedím zase sám jedu daleko

Kolem je spousta mrtvejch lidí a umírajících

Už se nevznáším lidi ze mě nemůžou být šťastní

Hodláš v tom pokračovat? Ptá se dítě poslední

 

Moje oči už ho ani nevnímají

A já ho rozplakal ale lidi ho varovali

Všechny děti varujou -- pořád je učej neplakat

Šahaj na to lidi špinavý a nemocný ----------------

 

Všechny děti varujou

A jednou je zkazej a ony už plakat nebudou

A ----- láska z nich vymizí zmrzne na stejný židli

Bez klobouků nazí ale nic uvnitř mrtví budem ---

 

Jsi poslední kdo se staral aby ostatní nebrečeli

Aby se smáli ale aby plakat uměli a plakali

Tak malé mám ruce tak zbytečné

Tak malé mám ruce abych tě obejmul

 

Poslední zastávka na cestě za prázdnem

Hoře přehoře oslepnete dnes

Nešahejte na něj šahaj na něj lidi špinavý a nemocný

Nikdo nevystoupí lidi umírající bez lásky

 

Poslední zastávka na cestě za prázdnem

Hoře přehoře oslepnete dnes

Děti už umírají gangréna jim vzala dech

Dnes se vás nedotkne ---------

 

Jednou se vás dotkne bůh dotkne se vašich očí až je zavřete

A vy je zapomenete otevřít znovu

Pro pláč -------------

Hoře přehoře oslepnete dnes

Dnes

Naposled

---