Na dotek řas

Jako bych spala barevně a prskavkově

v dotecích a polibcích

roztává tvůj klid a můj smích.

Tma se mění v jeskyni, jezdce a lodičku plující v mlhách.

Jsem Alenkou bloudící v krajině za zrcadlem

a rozkvétám v  malou mořskou vílou,

která se mezi chaluhami vylekala ohnivého draka.

Na dotek řas proplétená těla v listech stromů na obraze.

A můj velký strach. Z krásné cizí kněžny.

Pokaždé na tvých rtech. V něhykrásném smíchu. Hřáls.

Světla zářila a rok sklouznul ke svému počátku.

Můj malý čaroději,  něžný hledači věčnosti.

Bála jsem se vstoupit na loďku snu.

I malá mořská víla se může utopit, když  neunese své srdce.