Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vánoce

31. 10. 2000
2
0
2826
Autor
Pavel_Daneš

Bezhlavý děti vystrkujou ze závějí krvavý prsty (František Hrubín)

1 - Tak tedy přišla jsi!

A já už nečekal

Posaď se, Delfíno

přišla jsi vzpomínat?

 

(Mám kdouli v zahradě

bojím se, že uschne)

 

Vzpomínám...

a vidím děvčátko

co žilo ve staré vile

tam někde na začátku života...

 

Teď si vzpomeň i ty

na směšně vážného chlapce

Který psal špatné verše

a říkal jim básně

Vzpomínáš?

 

(v zahradě každou minutu

odchází z kdoule život)

 

Teď vidím dívenku

s dlouhými světlými vlasy

která znala vážně směšného mladíka

který psal pro vlastní ješitnost

opravdu špatné básně

a říkal jim verše

 

A o vánocích

chodili večer po ulicích

a dívali se do ozářených oken

na stromečky

na lásku

na nudu

na předstírání

a na lhostejnost

 

Pak dozněly plesy

nikdo se už neptal

Do pusté vily

otevřeným oknem

sypal se sníh

Pávi někam odlétli

stromy vyhnily

a ta dívenka tam už zůstala sama

jen se mnou

 

Kam jsem to jenom odjel?

Vždyť tolik, tolik mrzlo!

A všude navál sníh

a nejvíc do duše

mráz zamkl do sna řeky

a havrani křičeli v zahradě

a ten sníh tolik padal!

 

Až kdesi jsem si vzpomněl...

Jak asi přečkala tu zimu?

Vždyť sto let sněžilo!

 

A zas jsou Vánoce

sto let jsou Vánoce

a ten černý les za oknem

nevede nikam, nemá nikde konec

začíná tady a jeho jméno ti neřeknu

to snad pro tebe ještě smím udělat

 

Dnes mají všechny děti svátek

večer posledních andělů

a dřív, než přijde Velký pátek

uvadne kdoule v zábělu

 

2 -

Samotu, Delfíno

tu nejde vyrvat z duše

Chtěl bych se smát a pít

a jásat ještě dnes

Jsou přece Vánoce...

Vlastní smích mi zní hluše

mám temno v pokojích

a temnější je les

tam vzadu za oknem

Slyšíš to, Delfíno?

To není meluzína

to je pláč matek

všech Ježíšů

Kteří kdy žili, žijí a ještě budou žít

a všichni umřou umučeni

Ale ten pláč

ten pláč jejich matek

ten nikdy neutichne!

 

Venku se chumelí...

jak je ti, Delfíno?

Prach sedá na jmelí,

na datle, na víno

 

Jak jsem stár, Delfíno!

Bylo mi třista let

a dvěstě let jsem sám

tisíc let bez tebe

Už nemohu jít dál a není cesty zpět

a nechci do pekla a nesmím do nebe

 

Jak jsem sám, Delfíno!

mluvím jen s přízraky

jde Dante předpeklím a Beatrice zpívá

Zvenčí mi po dveřích šátrají náznaky

a křičím do noci a nic se neozývá

 

Ty stárneš, Delfíno!

Zamrzá ovoce

Co je tam za oknem? Jen tma a vždycky byla

Tam nechoď, ne, tam ne, tam hnijí Vánoce

tam vzadu v pokoji, který jsi opustila

 

Jsi mrtvá, Delfíno!

Vím to už tisíc let

a už tě nevidím jen stěny oči poulí

Jen chvíli - vyjdu ven a než zamrzne svět

odejdu do lesa a nechám uschnout kdouli


Print
01. 11. 2000
Dát tip
Vážený pane, díval jsem se na Vaše oblíbené autory. Osm z nich bych jmenoval taky. To mě zaujalo natolik, že jsem si Vaše dílo přečetl. A můžu říct, že jsem nelitoval! *!

Print
01. 11. 2000
Dát tip
Pechu!!! Napiš mi do zpráviček to jméno!:-))) *!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru