bez názvu

Pojď se mnou prosím do údolí snění,

kde se slova říkají dotykem,

všímej si pozorně věcí kolem,

těch stromů bez listí,

než si dáme sbohem

V krajině snění,

kde konce není,

tady se nikdo neztratí.

Světlo a tma řídí dobu tady,

vnímej celým tělem barevné vnady.

Projdem spolu místem největšího ticha,

cesta dál povede naše kroky,

až na konec,

kde křídla nám narostou.

Pomalu vystoupáme blíže ke hvězdám,

dokud mlha nepřikryje vše kolem.

Tak a teď mi řekni,co trápí mysl Tvou,

protože už vím,

že my dva k sobě nepatříme!