Poezie pro služky

To jsem jen špatně vysvětlila

nechala bych tě lovit

kuchala ryby,

přišívala jim knoflíky

namísto očí,

štepovala ploutvičky

a z jejich útrob

živila naše živá mláďata

to sis jen špatně vysvětlil

když jsem ti vyprávěla o bláznivých dětech

co se roděj tam u nás na severu

a naší mámě pak přišlo domů psaní,

že chová moc divoké dítě.

„takhle se nevdáš, martinko“

„nevdám, maminko, pojďte, povím vám raději pohádku“.

Byla jedna odřená ryba,

když se jí odchlípla žábra za uchem

vypadalo to tam pořezané.

Viděla jsem ji na poli,

chrastily v ní zbytky léta,

všichni o tom mluvili

jak o ztraceným mládí,

vítr ze strnišť jí radil:

pomiluj se s jinou rybou

ale ona dělala jen

odchlíp odchlíp odchlíp

a byla docela málo duhová.

maminka zvrhla sklenici

a všechno co jí dala do rukou.