Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

PRVNÍ SYMFONIE LOVOŠSKÁ

Výběr: dream, Print
30. 01. 2005
21
0
12467
Autor
vesuvanka

Z mého prvního výstupu na Lovoš začátkem května 1999

PRVNÍ SYMFONIE LOVOŠSKÁ

I.
Sedím ve vlaku nad rozevřenou mapou. Ještě je čas se rozhodnout, kde vystoupit a jakým směrem se vydat. Nad všemi lákavými nabídkami zvítězil Lovoš a možná i proto, že je nejblíže od železniční zastávky Lovosice-město. Je rozhodnuto. Přede mnou je den plný dobrodružství a nových objevů, i když obloha je zachmuřená a vyhrožuje deštěm, stejně jako předpověď počasí.
Míjíme Vraňany. Začíná pršet a Říp je v nedohlednu. Bude to tak i s dalšími středohorskými kopečky, ale to nic na mém rozhodnutí vystoupit na vrchol Lovoše nemění.
A již je tu moje cílová stanice. Vystupuji a zelená značka nasměruje moje kroky.
Droboučce prší a jájdu sama, šedivá obloha zřejmě žádného dalšího turistu nevylákala. Cesta vede příkře nahoru podél domků s malebnými rozkvetlými zahrádkami.Nad nimi se někde v dálce v mlze tyčí majestátný Lovoš a já kráčím zdánlivě někam do ztracena.

II.
Dál vede úzká cesta svěží zelenou loukou, jistě rozkvetlou, ale květy jsou většinou uzavřené a mně se nechce promáčet si boty v trávě. Po malé chvíli se dostávám do pásma keřů a stromů. Obdivuji urostlé osamělé rozkvetlé hrušně, zřejmě pozůstatky bývalé slávy sadů.
Keře jsou samostatnou kapitolou jižního svahu Lovoše. Jejich barevná kresba se zvolna vynořuje z mlhy. Větvičky obsypané lístečky různě odstíněné zeleně - od žlutavé, načervenalé až po svěží trávovou. Trnky jsou ještě částečně obsyány drobnými bílými kvítky. To už se zanořuji hlouběji do porostu a moji pozornost zaujme keř kalina - tušalaj, který je v plném květu - velikých bílých okolíků. Listy má zvláštní - tužší, sytě zelené a vrásčité, celkově působí dojmem, že pochází odněkud z jihu.
Cesta teď stoupá mírněji, stále sleduje zelenou značku, která mě zavádí postupně
do listnatého lesa s převládajícími duby. Na zemi narezlé listí s koberečky zelených listů jaterníků, orsejů, fialek...

III.
Zdá se, že jsem tu úplně sama. Pozoruji, jak cestou postupně přibývá kamení - čediče, napřed jen tu a tam nějaký, ale postupně je jich víc, tmavě zbarvené, ale některé i trochu do zelena, to se na nich podepsaly lišejníky. Kameny malé i velké, kameny pórovité i hladké. Mlčící a přece vypovídající o přebohatém životě.
Život - to jsou nejen barvy, ale i zvuky. Ptáci... Keře, stromy na jižním svahu, to je přímo ptačí ráj. A že se radují, není pochyb. Přesto, že pořád mírně prší, ptáci zpívají velmi intenzivně - doslova křičí a připomínají chvílemi křik dětí ve třídě o přestávce... Zaposlouchávám se blíže do všech těch zvuků a zvučků...
Rozeznávám bezpečně hlasy sýkorky, pěnkavy (samečka), budníčka lesního. Po chvíli se ozývá velmi výrazný trylek, který je nápadný úvodními čtyřmi dlohými pomalejšími tóny, které se nepatrně postupně zvyšují a následují velmi krátké rychle se střídající tóny různé výšky. Tento zpěv se dá přesně těžko popsat. Snažím se vypátrat zpěváčka, ale nedaří se mi to. Je velmi plachý - i při tiché chůzi není možné se přiblížit ke stromu, kde sedí, vždy uletí. Je drobný, asi jako pěnkava, barvy světle šedé a hnědé. Domnívám se, že je to pěnice slavíková, ale nejsem si jistá.

IV.
Další cesta vede serpentinami, je příkřejší. Kamení přibývá, po pravé straně se objevuje první kamenná suť. Jsem v sedle mezi Lovošem a Kybičkou (Malý Lovošem) a cesta stáčí vlevo a vede severním svahem hory a po levé straně je lemována skalkami, tvořenými různě naskládanými i nenaskládanými čedičovými kvádříky, místy porostlými lišejníky a mechy. Objevuji tu dokonce ještě květy sasanek hajních i jaterníků, které si vzpomněly vykvést tak pozdě, ale ani se jim nedivím, ono je na severní straně chladněji. A znovu vlevo, téměř do pravého úhlu a stromů ubývá. Jejich jemně olistěné koruny se postupně ztrácejí v mlze. A nesmím zapomenout, že duby právě teď kvetou. Pokud je pěkné počasí, je z tohoto místa krásný rozhled na kopečky, ale teď jsou pečlivě schovány. Nevadí. Prohlížím si podrobněji to, co je v dohledu - kámen a život na něm. Další hodně strmá suť po pravé straně a v ní vyrůstají tu a tam malé stromečky - lipky a doubky. Na skalkách vlevo obdivuji menší křivolaké doubky se širokými korunami, které vypadají docela exoticky.
Z puklin mezi kameny vyrůstají lístečky nejrůznějších rostlin a některé kvetou.
Žlutá mochna plazivá, stejné barvy je květ tařice skalní, modře kvete zběhovec a modré jsou i drobné kvítky rozrazilu. A nakonec - vlastně již na vrcholu Lovoše jsou skalky, které deštěm ještě více ztmavly, doslova prozářené bílými světluškami květů bělozářky větvité (Anthericum romosum) z čeledi liliovitých.
Jsem tu na vrcholu Lovoše sama, ale vůbec nejsem sama. Jsem tu s mými milovanými bratříčky a sestřičkami z rodu životného i neživotného, které rozdávají krásu a radost. Tak mi tu do všech těch barev a tônů zaznívá Beethovenova Devátá...


Candy
06. 03. 2005
Dát tip
vesuvanka:máš pravdu - vydání vlastní knížky to by byl i můj neuskutečnitený se, a navíc by ke všem těm zmiňovaným důvodům přibyl ještě nedostatek talentu někoho opravdu zaujmout, neumím si představit, kdo by mou knížku četl, ale bylo by to krásný...ale to už sem nepatří... A co kdyby sis vydání své knížky přála třeba jako dárek k narozeninám od své rodiny - aspoň částečnou pomoc a hned by šla práce lépe od ruky a najednou by se "neuskutečnitelný sen" změnil v krásnou skutečnost věnovanou přírodě a tomu, co nám dává...

vesuvanka
06. 03. 2005
Dát tip
Candy děkuji moc za zájem i zajímavý nápad.... ale u mě je veliký problém s dílem obcházet nakladatele s prosíkem - a největší problém by bylo, abych si zajistila propagaci díla a distribuci. Nějak neumím své dílo vychvalovat a dělat mu reklamu a objíždět knihkupce, zajišťovat odběr díla.... to už vůbec ne.... Ono se čas od času stane, že některý nakladatel si vydání díla vezme sám "na triko", ale dílo ho musí zaujmout natolik, že bude předpokládat zájem čtenářů, ale to není můj případ, tak dobrá zase nejsem. Ale určitý úspěch jsem zaznamenala - moje putování po Středohoří vycházelo na pokračování v měsíčníku Lovosický dnešek, což mě moc potěšilo.

Candy
06. 03. 2005
Dát tip
A co třeba vydat své dílko jen v málo kousích a nabídnout ho jen na tvé výstavě obrázků, v oblíbené čajovně, kavárně,...ale chápu - to byl byl nepřekonatelný problém i pro mě...

Candy
05. 03. 2005
Dát tip
Myslím, že by tvé procházkové vyprávění mohlo být na celou knížku - něco jako "Společně v přírodou" doplněné obrázky nebo přírodními fotkami stromů, květin - prostě umělecké dílo vzniklé rukou člověka, inspirované přírodou.A podle mě ten, kdo necítí tu blízkost a souznění se svým okolím - živým i neživým, ten je odsouzen k zatrpklosti, stresu, shonu a není schopný si uvědomit, co je vlastně šťastný život. A trávová zelená, jak píšeš, je moc hezká...*

vesuvanka
05. 03. 2005
Dát tip
Candy díky moc za milá a krásná slova i za tip. Byla bych moc ráda, kdyby mi někdo vydal knížku, ale je to jen můj neuskutečnitelný sen - autoři si musí vydání kníhy sami zaplatit (pokud si nenajdou sponzora), zajistit distribuci, udělat dílu propagaci, a to není v mých silách.... Máš pravdu, lidé, kteří necítí blízkost a souznění s okolní přírodou a žijí jenom "lidském" shonu a stresu, kdy nemají čas se rozhlédnout kolem sebe, propadají zatrpklosti a neumí být šťastní

vesuvanka
17. 02. 2005
Dát tip
Arienalia - potěšila jsi mě moc milým zastavením i slovy, díky... i za tip

Arienalia
15. 02. 2005
Dát tip
Krásná.. slyším ty tóny.. krásná.. *

andromeda
07. 02. 2005
Dát tip
děkuju za krásnou a příjemnou procházku, chtěla bych vložit obrázek, ale nejde mi to TIP, moc pěkně napsané

vesuvanka
07. 02. 2005
Dát tip
andromeda děkuji moc za milý doprovod a slova i za snahu vložit obrázek. Díky i za tip

Eilil
06. 02. 2005
Dát tip
Mááám ráááda vůůůni a deeech Tvýýých výýýletůůů :o) náááádhera.. tipek

vesuvanka
06. 02. 2005
Dát tip
Eilil - tak to mě moc těší.... díky za hřejivá slovíčka i za tip

vesuvanka
05. 02. 2005
Dát tip
červánky - díky za milá slova i tip... jsem ráda,že Tě Lovoš zaujal, já jsem jím byla doslova fascinována - intenzitou ptačího zpěvu, bohatstvím květeny a jejím rozčleněním do vegetačních pásem Empty děkuji za milá slova, která mě potěšila i za tip

červánky
04. 02. 2005
Dát tip
Lovoš mě opravdu dostal a těším se na něj až na něj dýchne jaro a tak díky, že jsem se na něj mohla podívat už teď. T

Empty
04. 02. 2005
Dát tip
Připadal jsem si, jako bych na té procházce byl také. Taky miluju výlety do přírody! *t

guy
02. 02. 2005
Dát tip
Lepší názor, než napsala Diana, bych nedokázal, takže jenom připojím, že se s ním úplně ztotožňuji ... *

vesuvanka
01. 02. 2005
Dát tip
rtymá - díky za milou návštěvu i tip

rainman
31. 01. 2005
Dát tip
i Ty rozdáváš krásu a radost...kruciš, už aby zase byl květen :-)..

Diana
31. 01. 2005
Dát tip
Za tu dobu, co tě čtu, jsem došla k názoru, že všechno je životné, nic neživotné. Životem kypící stromy, kopce, kameny i drobné kvítky v každém tvém slové zpívají Ódu na radost. Díky!!!**************

vesuvanka
31. 01. 2005
Dát tip
rainman - díky za milé zastavení i tip... také už se těším na květen :-))) Diana - Tvoje milá návštěva i slova mě vždy potěší - díky moc... i za tip

Lotoska
31. 01. 2005
Dát tip
je vidět , že neubývá tvá energie do dalších a dalších výletů, na které nás bereš spolu ve svém psaní :-) kuju.

KayTee
31. 01. 2005
Dát tip
**

vesuvanka
31. 01. 2005
Dát tip
Lotoska - díky moc za milou návštěvu, slovíčka i tip... toto jsou zatím starší výlety...

vesuvanka
31. 01. 2005
Dát tip
KayTee - díky moc... i za tip

Lotoska
31. 01. 2005
Dát tip
tak potom je fajn, že o nich nadále dokážeš psát a nenecháváš je požrat minulostí :-)

vesuvanka
31. 01. 2005
Dát tip
Lotoska díky... já ně ně moc ráda vzpomínám a vzpomínky nerada nechávám zavát prachem

Ri_ko
31. 01. 2005
Dát tip
Nádhera, ale nezakopáváš o žádný houby - ty nesbíráš? Hezky jsme se s Tebou prošli........T*

vesuvanka
31. 01. 2005
Dát tip
Ri_ko díky za milá slova i tip. Máš pravdu, houby nesbírám - když narazím na nějakou, kterou dobře znám, tak samozřejmě ano, ale nějak zvlášť je nehledám a holubinky, čirůvky a další tohoto druhu raději nesbírám, protože je moc neznám... Ve Středohoří rostou houby, ale hřibovitých je tu méně než v jiných oblastech. Jeden rok (tuším 2000) byl ve Středohoří mimořádně bohatý na bedly, ale další roky už ne.

MilanH
31. 01. 2005
Dát tip
Nádherně popsáno. Vnímáno všemi smysly. Tip+klub

vesuvanka
31. 01. 2005
Dát tip
MilanH - Milane, potěšil jsi mě milými slovy, díky... i za tip a klub

vesuvanka
30. 01. 2005
Dát tip
dream díky moc za milou návštěvu, tip i výběr, potěšila jsi mě i obrázkem bělozářky a zájmem o procházku

synáček
30. 01. 2005
Dát tip
Ano... s ódou na radost... na vrchol (dokonce jakékoli) hory... a s Tebou... stejně jako dream... Jen jedno mě od toho úmyslu odrazuje... že Ti na cestách stále prší... nebo alespoň mrholí... Jenže Tobě (která máš slunce ve své duši stále) to asi nevadí... T****

Print
30. 01. 2005
Dát tip
Umíš se dívat!*

vesuvanka
30. 01. 2005
Dát tip
synáček Petře, díky za milé zastavení a krásná slova, která mě moc potěšila, i za tip. Máš pravdu, dost často popisuji deštivé výlety, i když máme také výlety s modrou oblohou a sluníčkem. Déšť mi nevadí a je zřejmě pro mě inspirativní, má zvláštní kouzlo a nádech dobrodružství... touha objevovat a pozorovat jevy v přírodě související s deštěm nebo bouřkou (sytost barev, viditelnost, zavírání květů a všechno co navozuje určitou atmosféru a náladu krajiny). Tento výlet byl pro mě výzvou k dalším "lovošským poutím"...

vesuvanka
30. 01. 2005
Dát tip
Print - díky za milou návštěvu, tip a výběr, mám radost

Craerassy
30. 01. 2005
Dát tip
s tebou je i procházka v dešti krásná, ves..:-) *

dadik
30. 01. 2005
Dát tip
obdivuji tě vesu, já bych se bála, sama..... krásně popsaný výlet...t

dadik
30. 01. 2005
Dát tip

dadik
30. 01. 2005
Dát tip

nádhernééé.... děkuji t

vesuvanka
30. 01. 2005
Dát tip
Craerassy - to mě moc těší... díky za milá slova i tip dadík díky za milou návštěvu, tip a za krásné fotografie, mám z nich velikou radost kouzelná_květinka - Janičko, i já moc děkuji, jsem ráda, že se Ti líbí nechápu - potěšila jsi mě, díky moc... i za tip jan(ek) - těší mě, že jsem Ti Lovoš přiblížila, ale opravdový výlet stojí za to a dá Ti mnohem víc... doporučuji... a děkuji za návštěvu i tip

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru