Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nikdo netuší

01. 02. 2005
0
0
622

Nikdo netuší…
Nikdo netuší, o čem se mi zdálo. Na velké posteli pokryté velkou přikrývkou. Pokryté velkou přikrývkou povlečenou saténovým povlečením, ležíš ty. Či spíše tvoje tělo. Bezvládné a oddechující. Dokonalost těla. Dokonalost sama. Ale nikdo netuší, zatímco oddechuješ na velké posteli, o čem se mi zdálo, ještě před pár hodinami. Než mě mé černé svědomí probudilo do noci tak černé jako ono samo. Zatímco se oblékám, ručička na hodinách se otáčí a venku pomalu svítá. A já odcházím z tvého bytu. A nikdo netuší, že už se nevrátím. A nikdo netuší, že už jsi sám.

no to ze pisi denicek?? trosku neopravnene se nekdo snazi o kritiku-nic proti-tohle jsou fiktivni povidky, zadny denicek...

StvN
03. 02. 2005
Dát tip
Snažíš se opovídky, ale píšeš deníček.

sidi
02. 02. 2005
Dát tip
Myslím že tohle je pouhé východisko, které by se v povídce samé objevit nemělo (zvláště tak krátké). - Teprve co z pocitu vzejde, vzejde-li.

tohle je muj styl, snazim se o povidky ve kterych snad ani nevite o co jde, ale zustane ve vas z nich nejky pocit a to myslim splnuji.....

Noe1
01. 02. 2005
Dát tip
jj, rozchody bejvaj trudný. Bude líp ;-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru