Račí láska

Na račí stezce strouhou k jezu

pomněnky ráno rozkvetou.

Ty vsadil račí mladík slečně,

když za slib věrné lásky věčné

toužil mít její klepeto.

Za zpěvu žab a rejů cikád

u splavu vyznání jí hrál

na struny z tenkých stébel trávy,

v létě pak za veliké slávy

milou svou za ženu si bral.

V kolébce z vrbového proutí

v olšinách děti kolíbou.

I když jim rychle léta běží,

svou zaslíbenou lásku střeží

v chaloupce skryté pod jívou.

Pod oknem z rákosí a řasy

pomněnky ráno rozkvetou.

Do nich si kdysi u lesíčku

vplétali něžně při měsíčku

svou račí lásku stoletou.