Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 468 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Iraqi Freedom
datum / id06.02.2005 / 147376Vytisknout |
autorGodfrey
kategoriePovídkyDalší dílo autora
témaHumorné
zobrazeno6582x
počet tipů6
v oblíbených0x
do výběru zařadil,
zařazeno do klubůArnold Jidáš Rimmer,
Prolog

{Jim Pickonni je obyčejný americký voják, který byl nasazen do operace Iraqi Freedom}

Iraqi Freedom

Jak se Jim procházel ulicí Bagdádu, dostal náhle chuť na něco velkého a amerického. Jal se tedy vyhledat nejbližší macdonald. Nenapadlo jej, že by se v takovém velkoměstě, jakým Bagdád bezpochyby je, nenašel ani jediný.
Jim už byl téměř v koncích, když v tu chvíli se na něj usmálo štěstí. Štěstí v podobě budovy, na které vysel nápis "Saddam's Burger". Jim byl štasten. Rychle běžel ke své spáse.
Ihned na obsluhu u okénka spustiů: "Jednoho velkýho Maca"
Muž v turbanu, jenž se děl za okénkem nechápal.
"Hamburgera! Velkýho Maca"
"Je mi moc líto, toho tu nemáme."
To už bylo i Jimmyho moc. Vrátil se do Babylonu, na základnu. Nasednul do tanku. Vydával hrozitánský rámus. Netrvalo dlouho a stál před budovou "Saddam's Burger". "Tak ty nemáš velkáho maca, ty zasranej arabskej parchante?!" křičel Jim, vystrkuje hlavu z vozidla.
Odpovědi se mu nedostalo. A tak vysřelil a tím ukončil působení firmy "Saddam's Burger" na iráckém trhu ještě dříve, než v zemi zapustil své kořeny macdonald.

***

Generál Bob Salamic byl muž velice vysoké postavy s prošedivělými vlasy. Autorita z něj přímo číšila. Ale přesto, že před vojáky ze sebe dělal velkého "tvrďáka" i on měl své bolístky, svá trápení a těšil se domů. Teď seděl ve své kanceláři na babylónské základně a přemítal. Přemítal o tom, proč tu vlastně je a jaký smysl má všechno, co dělá. Poté si však vzpomněl na svůj momentální problém. Musel vybrat vojáka, jenž by bezpečně přepravil vůdce jednoho severoiráckého kmene. Volba nakonec padla na Jima
Nechal si jej zavolat.
"Nazdar, Jime."
"Brej den, pane."
"Mám pro tebe zvláštní úkol"
"Vo co de?"
"Vůdce jednoho severoiráckého kmene se musí zítra bezpodmínečně vrátit domů."
"A?"
"Odvezeš ho a hlavně ho budeš chránit"
"OK"
"Říká se 'Rozkaz' nebo 'Ano, pane'"
"OK, rozkaz"
Druhého dne byl Jimovi na akci přidělen vůz. Jednalo se o čtyřsedadlový džíp. Kmenový vůdce měl sedět na zadním sedadle. Jim se zatím uvelebil na sedadle řidiče. Kdyby byl býval donucen čekat ješte o chviličku déle, zřejmě by usnul. Naštěstí se kmenový vůdce již uvolil k příchodu. Byl podoben Jásiru Arafatovi, i když bylo zřejmé, že je o něco mladší. Usedl do džípu, aniž by dal najevo, že Jima registruje.
Vydali se tedy na cestu, bylo před nimi mnoho kilometrů. Vůdce za celou cestu stihl asi padesátkrát zopakovat: "Jste výborný řidič", což byla jedna ze dvou anglických vět, které se naučil. Ta druhá byla: "Chce se mi močit", tu používal vždy, když chtěl, aby Jim zastavil.
Brzy dorazili na území jakehosi kmene. Jim měl pocit, že až příliš brzy. Na ceduli, vyrobené tureckou armádou stálo: "Území kmene Quarkis".
"Váš kmen se jmenuje Quarkis?" otázal se Jim
"Jste dobrý řidič," odvětil kmenový vůdce
"QUARKIS?" zeptal se Jim
Vůdce zavrtěl hlavou a podal Jimovi "Lexikon severoiráckých kmenů pro americkou armádu". Jimmy z něj vyčetl, že kmen Quarkis patří k úhlavním nepřátelům kmene Quarlimp, jehož vůdce měl chránit. "To bude zlý...," povzdechl si a zrychlil. Když projížděli jednou z quarkiských osad, její obyvatelé spustili palbu. Jim ji opětoval. Vůdce kmene Quarlimp padl, čehož si Jim nevšiml. "Jste OK?" zeptal se a ani jej příliš neznepokojilo, že se mu nedostalo odpovědi, ježto se dalo předpokládat, že člověk, jenž zná pouze dvě anglické věty, mu zřejmě nebude rozumět.
Když o pár dní dorazil do hlavní quarlimpské osady, čekalo jej velkolepé uvítání. Jim zastavil. K džípu přistoupili čtyři muži. "Vítáme našeho vůdce," pronesl jeden z nich. V tom si všichni uvědomil, že se vůdce nehýbe. "Je mrtvý!" zakřičel jeden z mužů. Opatrně jej vynesli z vozu. Jim na nic nečekal, nastartoval vůz a za okamžik se po něm jen zaprášilo. Quarlimpové si toho pro samý zármutek nevšimli. Poté je však ovládl vztek a chtěli si to s americkým vojákem vyřídit. "Je pryč!" vykřikl jeden Arab a měl pravdu...

*** 

Čím více se blížil odlet, tím více se Jim těšil domů. Těšil se i na svoji matku. Měl pro ni dar. Z každé mise jí vozil suvenýry. Jiná žena by dala přednost šperkům, paní Pickonniová však preferovala varlata. Její sbírka byla velmi rozsáhlá, měla pro ni vyhrazený zvláštní pokoj, jenž byl takovým jejím malým kralosvtvím. Jim pro ní měl tentokráte velký úlovek. Varle samotného Udaje Husajna. Byl si jist, že své matce učiní obrovskou radost, neboť se jednalo o varle zatím nejslavnější osoby její sbírky.
Za malou chvíli již seděl v autobuse, směřujícím na Metinárodní letiště Saddáma Husajna. Panovala v něm perfektní nálada. Vojáci si zpívali známou píseň It's a long way. V letadle přišel na řadu Harley od Johnyho Cashe, s refrénem: "Only in a America with nothin' but a dream, only in America where every man's king", takže cesta vojákům přijemně uběhla a netrvalo dlouho a již přistávali ve Spojených státech.

***
 

{Epilog}

Za několik měsíců si Jim konečně mohl užít dovolené. Strávil ji ve Francii, kde také v jakémsi baru narazil na jednu dívku. Došlo i na vzájemné představování...
"Já jsem Jimmy. Jimmy Pickonny, jsem americkej voják"
"Ja se jmenuju Zuzana Nováková"
"A odkud jsi?"
"Z Česka."
"To je skvělý! Miluju místa v tichomoří."

 

{Konec?}




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

12.11.2008 15:47:05dát kritice tipGodfrey
Díky. Pokud se nepletu, tak to byl původně pokus o komiks, který krachnul na tom, neumím kreslit. :- )
12.11.2008 11:31:01dát kritice tipBohouš Krejza
Pěkný :-)
23.09.2008 15:28:53dát kritice tipJohann Wolfgang Mária Amadovič
nerád čítam poviedky...ale táto ma zaujala.. sama od seba ma vťahovala do seba... nútila čítať ma ďalej samu-seba. dobrá dejová atmosféra s humornou vsuvkou... jednoznačne tip *****t*****
22.04.2007 10:12:13dát kritice tipGodfrey
nepotrebujem: Díky moc. Možná bys mohl ještě zkusit Proč má panelák okna.
21.04.2007 13:29:56dát kritice tipnepotrebujem
nemá to na uteráky a Indiána, ale i tak je to pecka.
31.12.2005 00:00:00dát kritice tipreka
redaktor prózy
tech chyb tam je docela hodne. jako satira docela ujde, i kdyz by mi prislo lepsi, kdyby ses strefoval jen do jednoho problemu a neplytval munici na dalsi (ten vojensky obraz jen proto, ze uz jsme u toho Iraku). delas si legraci z Amiku, ze jsou ignoranti... proc tam potom strkat, ze matka sbirala varlata mrtvych Iracanu? to tu satiru podle me shazuje zbytecne do nechutnosti.
18.09.2005 00:00:00dát kritice tipDrátěná_kráva
Pochopil jsem přesně o co ti běželo, ale určitě by to šlo udělat několikanásobně lépe... zkus to znovu, co říkáš?
27.08.2005 00:00:00dát kritice tipBeezer
Já moc povídky nečtu tudíš ani nemůžu hodnotit. Takže - mě se prostě líbila. Jak říká Alojs - vtáhla do děje i rozesmála.
17.07.2005 00:00:00dát kritice tipKytkou_vypíchnutý_voko
Některé nápady docela dobré, záměr taky zní docela dobře, ale jinak mě to moc nedostalo
A kazí to spousta vcelku trapných chyb...
12.06.2005 00:00:00dát kritice tipZlý_wětry_vod_řeky
tw
10.05.2005 00:00:00dát kritice tipAlojs
No... celkem dobrý... líbí se mi, jak střídáš časový roviny a místa (byť to může občas působit nedovaženě, ale což - já taky nejsem trpělivka). tipnu si. vtáhlo mě to do děje, občas i rozesmálo.
08.02.2005 00:00:00dát kritice tipHazred
Několik vad v interpunkci, ale jinak sranda. (Ať chcípnou Amíci!)*
08.02.2005 00:00:00dát kritice tipKocour_v_botách
moc dobrý


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Wiki of 21st century Letní dětský tábor