Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nepotřebuji smilování II.

15. 02. 2005
3
0
1624
Autor
Lúmenn

Další báseň ze stejným názvem...kdoví zda jich ještě bude víc

Jsem temný blíženec andělů
jsem věrná a přece nejsem tvá.
Mé vlasy voní smolou
a hladké čelo občas zbrázdí strach.
V noci tiše čekám,
až zhasne poslední hvězda
a pláču slzy krví napsané
v mém srdci.
Vezmi mou ruku do dlaní
je studená a těžká,
tak jako závaží na mém krku,
co mne přitahuje k zemi,
té teplé matce lidí,
voňavé a něžné,
kterou ale nechci znát.

Patřím k lidem a přece nepatřím,
mou matkou je Noc a otcem rudý Oheň
až tě spálí, nevrátíš se dolů,
k Zemi
zpátky.
Budeš se mnou létat, s beranem nebes
kozorohem plání,
vodním ptákem hvězd
a střelcem terčů z mlhovin.
Zvířetem i živlem
člověkem i ďáblem
andělem i snem

S růží ve vlasech
a pohledem upřeným k zemi
chci být tvá
dnes v noci
kdy padají hvězdy

Gillian
17. 02. 2005
Dát tip
No...je to krásné, jako snad všechny tvé básně. Ale napadl mě okamžitě po přečtení jiný název. respektive napadl mě styl, jak to spíš pojmenovat. něco ve smyslu Znamení...Nebo tak něco, protože tam vyjmenováváš téměř všechna znamení...Ty bys vymyslela název lépe. Ale ano, je to překrásně krásné.....Už se těšim na další....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru