Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLumiere
17. 02. 2005
4
1
2901
Autor
Magali
L´étoile qui brillait,
la lune qui éclairait,
le feu qui brulait,
le main qui se chauffait,
l´homme qui vivait,
la brise qui soufflait,
la goutte qui tombait,
la tempete qui se déchainait,
l´orage qui se élevait,
la foudre qui tuait.
Et toutes lumieres se étaindaient.
1 názor
sice nerozumím
ale je to strašně nádherný
protože mi to zní děsně roztomile
/víš, jak to neumim vůbec číst :)/
vidim měsíční prach proměněnej v sníh
jak se vchumlává mezi lístky mechu
a po trávě ťapkají divoký kočky
se svejma polštářkama
aby nerušili
tu nádheru mezi řádky
miluju ticho
***t
P.S. někdy se mi staví do snů Amélie z Val.Mezu ;)
mám pro Ni ve skříni stále jednu sbírečku svojí
s věnováním
že pozdravuju a ať se má úplně nejlíp!~*~
John_Ceder
19. 02. 2005
Rozuměla jsem, co chceš říct, ale nechápala, proč to říkáš. Tak teď už to vím:) Díky za přečtení, (s)měj se hezky.
Magali
John_Ceder
17. 02. 2005
tenhle jazyk mám moc rád i když mu nerozumím a v Laponsku jsem ani nikdy nebyl....