Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 444 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Alimra a její sbírka "I takové bývají"
datum / id21.02.2005 / 149979Vytisknout |
autorRowenna
kategorieRecenze i neliterárníDalší dílo autora
zobrazeno6968x
počet tipů11
v oblíbených0x
do výběru zařadilLyryk, pozorovatel,
Prolog
Odkaz na sbírku
Alimra a její sbírka "I takové bývají"

K autorce Alimře mám ambivalentní pocity a dávám to často najevo. Byla jsem proto zvědavá na tu mini-sbírečku, kterou autorka nazvala: „I takové jsou.“ A jak jsem si ji tak studovala, zjistila jsem, že mi vlastně činí potěšení být v autorčině světě. Je to romantická hrdinka, je to Puškinova Taťána se svým tichým zajíkavým: „Já píši vám - co mohu více...“ Protože tyhle básně jsou jakoby intimními zprávami pro milého. Mají převážně osobní vypovídací hodnotu. Autorka se sice pokouší zobecňovat - už názvem jednotlivých básní: i takové jsou, mužům chladných žen... apod., přesto by se mi osobně líbilo, kdyby celou sbírku zahajovala báseň: Písmeno „s“ píšu zakulaceně bez špičky, která pro mě významově uvozuje všechny básně, tyhle vzkazy mužům, ale nejen jim, láskyplné a něžné.

 

zase píšu Vám...

protože slovo láska

psané psace postrádá ostrost hran.

 

(mimochodem, tady jsem si dovolila malounké zajíknutí, zatajení dechu,  protože to autorka umí způsobit). Snad jen, přece bych doporučila zbavit se toho „psace“ - stačilo by přece obejít to třeba „psané rukou“, takhle to působí jako zbytečná schválnost. Všechna sdělení jsou psaníčka pod polštář, k ranní kávě. Autorka si nic neřeší, ona to nepotřebuje, co se týče autorky, ona nemá tajemství. Když porovnávám s jinými ženskými autorkami, které rozpolceně hledají, jaké vlastně jsou, které se perou samy se sebou a se svým přesvědčením, Alimra si je jistá. Ona ví. Jen sleduje tiše ty přerody v životě ženy, dívky, od barev duhového ptáka ke kvakerské šedi všedního života - a jakoby žasla, že to nevidí i ti okolo. Sama zvedá mlhu nad lupou grafologa, motiv písma je v básních autorky vůbec velice důležitý, tichounce svému čtenáři naznačuje, na co to myslí ta zdánlivě chladná žena kováře, jak tak kouká z okna. Mimochodem, tady ten motiv žhavosti kovářské výhně a ženy, která stojí netečně u okna, zády k žáru svého muže, a vydechuje svůj vlastní žár, ten je vynikající. Alimra se dělí o to, co je pro jiné tajemstvím, tiše vysvětluje.

 

V básních střídá ich a er-formu. Nedokážu rozklíčovat, zda ty básně, kde autorka píše o „nich“, o „ní“, jsou takto psány náhodou, nebo skutečně znamenají autorčin odstup k popisovaným postavám.  Možná i v tom vnímám trochu svůj problém ve ztotožnění se s dílem, a když si tak studuji, která báseň mě zasahuje, a která ne, nejmíň „věřím“ těm, která píše Alimra o nich. Mohla bych věřit, že i tady  vlastně píše o sobě? Kdo jsou ty ony, které „podléhají v oparu vlastnímu obličeji?“  Jaký vztah k nim má autorka? Já tam nenacházím návod - mají mi být sympatické, nebo jsou to nějaké ludry ošklivé?

 

Nejslabší celkově se mi zdá první báseň: I takové jsou. Nejvíc mě oslovuje báseň „Sama sobě inkvizitorem“ a již zmíněná „Písmeno „s“ píšu zakulaceně bez špičky“, báseň „Je mi tak barevně“ bych zařadila k slabšímu průměru. Nejodhalenější a nejsyrovější se mi zdá báseň „Bez Venuše se točí hrnčířův kruh“ a rovněž báseň: „Bez vykřičníku jen do ztracena“, i když mám pocit, že se autorka té otevřenosti pokaždé jakoby zalekla a přešla zpět k poetickým manýrám. Každopádně je to milá a poučná exkurze do světa ženy, poodhaluje vnitřní svět ženy půvabné a klidné a tiše promlouvající. Nevykřikuje. Neprosí. Nelká. Nelomí rukama. Nejbolestnější, co autorku potká, je ten rok, který neúrodný byl, kdy zestárla hlína v prach a s příštím deštěm bahno vysněný tvar zanášelo. Inu, takový je běh života, a Alimra se usmívá, protože není zatím nic, co by ji děsilo. 

 <?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

Metafory v básních jsou decentní, střídmé, na hraně klišé a kýče. Ty mořské hladiny, opary, skrápěné živůtky, pomíjivé plameny, z toho se běžně opupínkovávám. Ale tady jsou tak efektně poskládány do líbivého obrazce, že vlastně odpouštím ne příliš originální obraznost a slovník autorky.  Zůstává vlastně jen lehounký pocit roztrpčení, který si těžko definuji, to je ta ambivalentnost mého vztahu k autorce. Jako bych brala osobně, že mi „to dělá“, totiž že mě skoro vždycky  popudí aspoň jedním obrazem,  kterým mi kazí požitek. Vyjekávám rozhořčením nad kouřovými signály, které vysílá z paluby lodi. To prosím já, která na svých lodích umisťuji kormidlo zásadně tam, kde určitě nebývá. Teprve poté, co jsem se sama pro sebe pokoušela analyzovat Alimřinu sbírku, četla jsem kritiky pod jednotlivými díly, abych našla jen minimum záporných kritik, ale přece jen se dvakrát třikrát objevilo slovo plochost, placatost. Souhlasně jsem přikyvovala, a zkoušela jít za svým pocitem dál, a našla jsem v článku Generace, Jindřich Chalupecký, r. 1941,  tato slova:

 

...Kdesi za okrajem velkolepého duchovního úsilí světa vegetují veršíky a obrázky, dělané bez hříchu a bez zásluhy, bez naděje a bez vzdoru, jenom z dobré vůle, jenom z té chvályhodné dobré vůle dělat veršíčky a obrázky, neboť čím více bude veršíčků a obrázků, tím lépe bude na světě, a až budou už jen samé veršíčky a obrázky, pak bude tak krásně, můj bože...

 

tak tahle prosím mám chuť povykovat, když čtu Alimřiny básně, a připadám si notně nespravedlivá.

 

Pokud budu chtít být co nejvíc objektivní, dodám, že v tom časovém období, ve kterém se nachází nyní Alimra, kdy mi po hlavě lezly děti a své estetické cítění jsem projevovala tak nanejvýš výběrem barvy prostírání na stůl, necítila jsem žádné pnutí psát poezii. Je určitě zajímavé, že Alimra i v tomto období, v němž není prudkosti, drsnosti, intenzity, maluje své obrázky, které si nacházejí své čtenáře.

 

Proto napíšu své hluboké přesvědčení, víc než o autorovi vypovídá kritik, který se dopouští analýzy literárního díla,  hlavně sám o sobě.

 

Pravil jeden kritik, že Alimra je autorka „par excelance“ - a já dodávám, může být, může být.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.12.2006 17:47:31dát kritice tippozorovatel
co to breptáš o omlouvání? nechápu

tady se vyjadřuješ přesně, věcně, racionálně

v tamtý diskusi, aby se prase vyznalo..
15.12.2006 13:28:13dát kritice tipRowenna
Jiný kafe? jaký jiný kafe? pořád tvrdím totéž. Můj názor je konzistentní. Nemusím se za něj omlouvat. Nikomu - ani Alimře, ani Foucaltovi, a už vůbec ne tobě. V době psaní tohoto textu jsem si myslela, že se autorka Alimra má ještě šanci vyvíjet. Dnes mám pocit, že nikoliv, že je to stále jen u těch příslibů.
15.12.2006 12:42:40dát kritice tippozorovatel
jiný kafe


mám rád styl ala kvantová mechanika:))
16.03.2005 00:00:00dát kritice tipTady
velice dobré. taky obdivuju, jak ses Alimře věnovala
*
25.02.2005 00:00:00dát kritice tipglassy
ač teda v "ženské" poezii a ženách obecně taky nespatřuji nic úchvatného, alimru si vytisknu a mrknu

slípink :)
23.02.2005 00:00:00dát kritice tipLyryk
redaktor poezie
Jako recenze to je dobře napsané, protože si čtenář udělá představu co ho v oné sbírce čeká. Samozřejmě mám výhrady k tomu, kdy recenzentka popisuje, kde a jak pro ni z veršů autorky vyvěrá důvěra v obsah. Z mého pohledu je to právě hloubka obraznosti, která ve mně vzbuzuje důvěru k meditaci nad autorčinými básněmi. Nevím zdali zrovna následující první verše sbírky lze nazvat poetickou manýrou.

Ta žena je
fatou morgánou
vyzuté kroky její
pomíjivým plamenem
žhavé cesty rozsvěcují

Pokud by tato báseň měla být nejslabší, dovolil bych si nesouhlasit. Uvedená strofa nesvědčí ani o plochosti ani o placatosti. Strofu je nutno brát jako celkový obraz: vybavují se mi otázky - jaké to stopy zanechávají ženy podobné iluzivní fatě morganě, jak dlouho svítí ony cesty vychozené těmi stopami. Obraznost tohoto typu je paralelní a myslím dobře dějově pojatá. Na první pohled se některé metafory mohou zdát až jednoduché, ale v logickém kontextu celku jsou naopak velmi komplikované právě těmi četnými paralelismy. Propojenost onoho sledu básní mi také myslím přitakává, že způsob sdělování vede touto cestou záměrně. Změny v osobě lyrického mluvčího mi signalizují sebereflexi, odstup od vlastního já.
23.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
Nejdřív se trochu uchichtnu nad termínem "poetická manýra".

Ale vážně - ve mně ty pochyby stále zůstávají - to není věc objektivity. Tohle se nedá odvážit, změřit. Tady přistupují jednotliví čtenáři se svým prostým "líbí" nebo "nelíbí". Snažila jsem se být objektivní do té míry, jak to umím. Přemýšlet, než něco napíšu. Právě proto mi taky tak dlouho trvalo, než jsem něco vůbec napsala. Snažila jsem se odbourat ten jistý pocit neracionální nechuti, který občas mívám, když čtu Alimřiny věci - jen některé, pravda, jen některé. Snažila jsem se pochopit, co mě to vůbec popuzuje. Za svými slovy si stojím. Možná je to naděje, ale ještě ne zázrak.
.-)

23.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
Jinak - asi jsem neposlala avi, ale zamyslela jsem se nad tvou větou:

Samozřejmě mám výhrady k tomu, kdy recenzentka popisuje, kde a jak pro ni z veršů autorky vyvěrá důvěra v obsah.

Otázku mé důvěry nebo nedůvěry nemůžeš zpochybňovat, navíc to bylo míněno jako důvěra spíš v tom smyslu, kdy mě text osloví a kdy ne.
23.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
no, to avi jsem samozřejmě neposlala
23.02.2005 00:00:00dát kritice tipLyryk
redaktor poezie
Olé .-))) já ti přece neberu možnost rozhodnout se pro svůj způsob důvěry, ale tady smíme a můžeme mít vzájemné výhrady .) musíme, o tom je vlastně ta diskuze, kde text někoho oslovuje a proč jiného ne...
23.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
Ano, takhle bych to brala - a zase alibisticky tvrdím, že vlastně jsem si vědoma toho, že když se vyhraním, jakokýmkoliv způsobem, vysvětluji taky něco o sobě.

Navíc - ta sbírka je skutečně povedená, jak jsem zjistila s trochu údivu. Věcí k vytýkání je pomálu.
23.02.2005 00:00:00dát kritice tipNepolapitelný
nemám ženy rád, a proto nechápu, že někdo může věnovat tolik energie tematizování ženského principu v básních, z formálního hlediska jsem spokojen.

22.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
chlo -e : roztrpčená tímhle textem?

Jsi ta Vianova chloe, co ji rostly lekníny na plicích?
22.02.2005 00:00:00dát kritice tipchlo_e
Roztrpčena, protože mně se ten písek nemá přes co přesévat.
Neříkám, že je to o věku. Jen vidím Alimry text jako mně příjemný. Lahodící i s klišovitými odbočkami. Ale myslím, že jak tahle kritika může mít ze sebe radost, tak i autorka.
Mít ohlas už jakýkoliv, znamená, že bere. Není jen bublinou ve dřezu.

Jsem z knížky, ano. Víc než lekníny mě spíš zaujalo to, jak se postupně s nemocí všechno zmenšovalo a šedlo.
22.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
No právě, svět, kde by jednoznačně všichni milovali totéž, by byl únavný.

Vůbec si nemyslím, že mám patent na pravdu. Popravdě si myslím, že nabízím jeden z možných úhlů pohledu.
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipdadik
obdivuji, že sis dala tolik práce, Rowenno...
zajímavý pohled...dík..
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
No, mi všechno strašně dlouho trvá.

Jinak mě mrzí, že neumím vkládat odkazy na sbírku - díla - abych případným čtenářům usnadnila hledání.
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipdadik
někdo ti rád poradí, ale já to nebudu...:)), neumím..
taky si ji ještě přečtu a vrátím se sem...
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
To budu ráda, když se rozvine případná diskuze.
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipEvička
tisknu si a budu studovat ... taky mi vše déle trvá ... je to ale tvůj další skvělý počin, Row! už za něj tip ... nechceš udělat recenzi
na Georgiu? ... troufám si říct, že na to máš ... pro srovnání .... (jednu víceméně převzatou recenzi na ni jsem uveřejnila na liteře ...)
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
No, Georgia by se mi líbila - ale já tohle Alimře slibovala snad měsíc, možná déle, a jaksi pořád není čas.
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipchroustjazz
no tedyk!
vílo z hor!
:-)))*
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
díky Derovi za návod.

:-))
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipPacer
Nemohu než pochválit tvůj počin a dát za něj tip..Jarmilu chodím často číst..ale umím říct jen líbí :)) Konečně mi někdo z redaktorů hodně pomohl :))
..a to, že sis pro citát Chalupeckého zašla až daleko před své houby..to obdivuji:))
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipREDH0T
...napsala jsi přesně o 16 písmen více, než-li má Alimřina sbírka. Tip
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
Tohle se může zdát zajímavé, ale jen někomu.

Jo, všeobecně jsem ukecanější než Alimra.

:-)))
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipDash_707
:o)) nutkání napsat apologii vlastních myšlenek je obdivuhodné... :o))
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipRowenna
Dash_707:

pro tebe speciálně opakuji: Proto napíšu své hluboké přesvědčení, víc než o autorovi vypovídá kritik, který se dopouští analýzy literárního díla, hlavně sám o sobě.


A dodávám: neboť vše hodnotíš skrze sebe, své zkušenosti, bolesti, své myšlenky.

21.02.2005 00:00:00dát kritice tipvesuvanka
Velmi dobře a podrobně zpracovaná recenze, i mě zaujal vybraný citát Chaloupeckého, vztahující se k poezii Alimry
TIP
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipgabio
no, díky za upozornění, už jsem si tu sbírku prošla a je vážně moc povedená...
21.02.2005 00:00:00dát kritice tipchlo_e
Četla jsem ráda.
Člověk jako kritik může přesívat své zkušenosti a pak se přes ten jemný písek dívat, ... proto se našlo pár míst, kde jsem byla roztrpčena naopak já.
A myslím, že to tak má být.
Tak bychom si to neměly zazlívat, když už by na to přišlo. :)
Dobře napsané.*


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.