Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pár rad, jak si prodloužit svůj život při srážce s masovým vrahem

23. 02. 2005
11
7
8001
Autor
Alojs

Je to dlouhý, ale zároveň je to po dlouhý době dílko, které považuji za podařenější. Jedná se o narážky na hororové filmy. Takže tohle ocení nejspíše filmoví labužníci.

Známe to všichni a především zásluhou televize. Jak už to tak ale chodí, dění ve vašem přijímači bývá častokrát klamné a snaží se nám vsugerovat, že i ty největší hovadiny jsou v reálu možné. To je však čirá hloupost a drzost tvůrců pokoušet trpělivost našich mozkových závitů. I proto by měli mít všichni lidé na paměti, že ať už jsou jejich zkušenosti z filmovými řezničinami jakkoliv bohaté, v terénu platí pravidla zcela jiná a i to sebemenší zaváhání vede k rychlé deportaci pod půdu.

 

I proto se jindy zapšklý a nechutně škodolibý Martínek rozhodl prokázat svým čtenářům obrovskou službu a zasvětit je do dané problematiky pomocí několika důležitých bodů. Čtěte pozorně!

 

Myslím to upřímně.

 

Pravidlo číslo jedna

 

Známe to všichni, a pokud ne, určitě vás tato zkušenost jednou dostihne. Kdo z nás se jednou nenapral jak čolek a nenasedl společně s přáteli do auta na menší projížďku potemnělou lesní vozovkou? Ano... rok co rok se stává, že takto alkoholem opojení výtečníci srážejí na evropských (chtěl jsem napsat, že českých, ale už jsme v Unii, takže si zvykejme) silnicích zdánlivě neškodné rybáře v gumácích a nepromokavých kabátech. To jest však první krok, jimiž si jedinec kupuje přímou jízdenku do Rakvaří.

 

Proto nabízím několik rad:

1) Nechlastejte jak čolci, pak vás choutky přejíždět nevinné lidi ani nenapadnou.

2) Umíte-li to, chlastejte v míře - tak abyste si zavčasu uvědomili, kdy začínáte vidět dvojmo.

3) Chlastejte jak čolci, ale nenasedejte do auta.

4) Jestliže jste chlastali, nasedli do auta a touto dobou se již proháníte po nepřehledné silnici, pokuste se s vypětím všech střízlivých sil vyhnout chlápkovi s hákem v ruce a pokud možno přejet někoho méně nebezpečného.

5) Pokud jste pili (poprvé používám jiné slovo), nasedli do auta a přejeli onoho rybáře, tak pak... tak pak se s ním neserte a pěkně ho doražte. To, že jste ho srazili ve stokilometrové rychlosti, ještě neznamená, že nebude schopen krvavého kontru, a proto se nebojte zapojit do hry vaši nejniternější fantazii. Z vlastní zkušenosti doporučuji tento postup: rozřezat -> spálit -> pohřbít -> vyhrabat -> přesvědčit se, zda dotyčný nedýchá -> opět zahrabat a pečlivě udusat.

6) Pokud jste nechlastali, nasedli do auta a toho chlápka i tak přejeli, pak jste špatní driveři a měli byste vrátit řidičské oprávnění.

 

Pravidlo číslo dvě

 

Je jasné, že ať už někoho přejedete, nebo ne, ve vašem okolí se vyskytne hned celé kvantum podezřelých osob dělajících si zálusk na vaše krvavé zprznění. Obvykle to bývají chamtiví podřízení, žárlivé kamarádky, mladší sourozenci, rybáři s hákem, rybáři bez háku, rybáři s hákem i bez háku (můžete je rozřezat a spálit nesčetněkrát, ale oni se stejně vrátí), závistiví čtenáři na Písmákovi a v neposlední řadě týpci ve starých brankařských helmách a jiných maskách (v současné době jsou "in" bílé barvy).

 

Pravidlo číslo dvě se vztahuje ke konfrontaci s takovýmito osobami.

 

Stane-li se totiž, že se se svým fanouškem potkáte, aniž byste si domluvili vzájemnou schůzku, pak je nejlepší vzít nohy na ramena a zdrhat. Pozor však! Nikde není psáno, že musíte prchat pouze jedním směrem. Nebojte se zahnout za roh, zmizet v potemnělé uličce či vmísit se do davu náhodně procházejících protestantů (neplatí pro průchod několikanásobných vrahů). V případě útěku se meze vaší kreativitě nekladou, a proto pamatujte, že váš mozek lze využít i za rychlého chodu, resp. rychlé chůze.

 

A ještě jedna věc: rozváže-li se vám při úprku tkanička na botě, není dobré se zastavovat a pokoušet se obnovit známý námořnický spoj. Tento úkon bývá zpravidla časově náročný (navíc roztřepané ruce celou záležitost značně komplikují) a umožňuje vašemu sokovi snížit pracně vyběhaný náskok. Proto si dávejte velkého majzla na to, abyste si tkaničku nepřišlápli druhou, popř. třetí nohou. Následky mohou být skutečně nedozírné.

 

Pravidlo číslo tři

 

Zvedáte rádi telefony? A vybavujete se s cizími lidmi? Pokud ano, tak tyhle hobby rychle zavrhněte! 

 

Ani příjemný hlas nemusí nutně představovat stoprocentní bezpečí. Nehledě na to, Český Telecom je jedním z nejhnusnějších podniků v Unii a ani ty extra-hyper-supr-trupr tarify od Eurotelu nejsou tak přitažlivé, jak je mocně propagováno v televizních reklamách.

 

Zkrátka - nepodporujte je!

 

Moje další rady zní:

1) Nezvedejte telefon (pro méně chápavé - myslím to sluchátko, celý přijímač si klidně zvedejte do aleluja)

2) Volá-li vám babička, vaše přítelkyně, přítel, rodina či někdo blízký (blízký může být i vzdálený, záleží na situaci) - rovněž sluchátko neuchopujte do svých zvědavých pařátů! Nesmíte věřit nikomu. Všichni lžou! Všichni můžou vraždit! Vždyť jsme všichni zvrácení a jen málokdo z nás nelační po vůni čerstvě nařezaného a krví nasyceného lidského masa.

3) Jestliže se vám podařilo - nějakou čirou náhodou - přijmout hovor, držte svůj jazyk za zuby (ne před zuby!) a mrštěte s telefonním přijímačem o stěnu. Jestliže se telefon následným nárazem neroztříští, jedná se nejspíš o nerozbitný výrobek z NDR.

4) Pokud se vám poštěstí telefon zvednout a zároveň do něj hlesnout, nezmatkujte a vrahovi dejte jasně najevo, že i když to tak možná nevypadá, doma nikdo není. Stačí srozumitelně pronést následující dvě věty: "Dobrý den, dovolali jste se k Marťáskovi za jeho nepřítomnosti a máte-li něco na srdíčku, svěřte se mi po zaznění signálu. Pííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííp!"

5) Telefon je povoleno zvedat jen tehdy, když nezvoní a je-li vypojen ze zásuvky (platí pro pevné drátové linky).

 

Pravidlo číslo čtyři

 

Sprchujete se, zpíváte si svůj oblíbený song, když tu za průhlednou stěnou koutu spatříte obrys muže majícího v ruce velmi dlouhou mačetu! Většina z nás by začla zcela logicky zmatkovat, křičet a kdo ví co všechno ještě. V takovéto situaci je ale třeba zachovat klid a řádně zaimprovizovat. Stačí když vykouknete zpoza stěny a vraha uvedete do vámi smyšleného děje následujícími slovy: "Prosím vás, pane, právě tu točíme reklamu na nové mýdlo Dove, a jestli se příští záběr nepovede, režisér Troška zabije nejenom mě, ale i vás."

 

Stane-li se vám toto skutečně při natáčení reklamy na Dove a bude-li chlápek s mačetou až nápadně podobný Harrisonovi Fordovi, pak je dost možné, že došlo k nedorozumění. Jeden z vás si prostě a jednoduše spletl studio (jestliže jsou všude okolo vás liány, popř. staré kamenné artefakty - nejspíš to budete vy a sprchový kout nebude sprchovým koutem).

 

Pravidlo číslo pět

 

Vyskytnete-li se ve společnosti podezřele dokonalého muže, který má po optické stránce vše, po čem může žena toužit (sportovní postavu, drsňácky nekompromisní tvář a podle všeho i slušné vybavení v oblasti genitálií), odsuňte upřímnost na vedlejší kolej a pochlebujte mu až do úmoru. Jako první přijdou na řadu vizitky. Pochvalte papír, typ, tloušťku i proložení fontu a celkový estetický dojem - tím si u Patricka velmi šplhnete.

 

Budete-li mít štěstí, je rovněž dost možné, že budete pozváni k němu domů. Ve "skromném" příbytku začněte vysekávat jednu poklonu za druhou. Pochvaly si rozvrhněte tak, aby se do jedné minuty reálného času vměstnaly minimálně dvě. Oceňte Patrickovou sbírku hudebních CDéček, výhled na předměstí, veškerý nábytek a v neposlední řadě i elektroniku.

 

Ale pozor na upřímnost! Stačí abyste jednou řekli to, co si skutečně myslíte, a Patrickova domácí sekera se dostane do aktivního provozu.

 

Pravidlo číslo šest

 

Vymírají vám kamarádi? A máte pocit, že je někdo vědomě vraždí?

 

Když pojde jeden či dva, není třeba dělat unáhlené závěry a můžete být naprosto v klidu (život je svině a jestliže vašeho kámoše našli rozřezaného na malé kousky, je třeba zaplesat nad jeho bravurně provedeným sebevražedným manévrem). Stresovat se nemusíte ani při dalších ztrátách. Do šesti kousků je všechno jakžtakž v normě, avšak až se zářezy bližních přehoupnou přes desítku, možná byste mohli navštívit chlupaté a podělit se s nimi o vaše nostradamovské tušení.

 

Jak ale vyplývá z posledně vypozorovaných případů, jen málokdy u mužů zákona pochodíte. Většinou váš případ svrhnou pod stůl se slovy, že na deseti sebevraždách během jednoho týdne není nic podivného. Tomu však nevěřte.

 

Ptáte se tedy, co dělat? Je to jednoduché. Masoví vrazi jsou povětšinou tupí (pokud to nejsou kanibalové - ti jsou chytří zasraně), takže se stačí někam schovat. Platí zde pravidlo, že největší tma bývá pod samotným svícnem, takže se nebojte zalézt pod koberec v předsíni nebo se zamaskovat  krajkovanou záclonou. Ve vaší skrýši setrvejte co nejdéle. Nezapomeňte se zásobit trvanlivým a dobře konzervovaným jídlem a proveďte si z místa úschovy nějaký vývod na tělní produkty.

 

V každém případě však nezvedejte telefon!!!

 

Pravidlo číslo sedm

 

Je večer, jste sami doma a zrak máte přilepený k obrazovce monitoru. Na krku cítíte podivný závan, ale neotáčíte se a postupně redukujete výčet možných příčin.

 

Okna jsou zavřená a dveře rovněž, takže tady se vánek nerodí. Doma jste sami, takže otravný bráška/sestřička to také nemůže být. Větrák je také vypnutý, takže...

co to...
kurva...
je???

 

Pomalu se otočte.

 

A že ani nedýcháte?
Že vám buší srdce jako pominuté?
Že máte naděláno v kalhotách?

 

A nezdá se vám, že už vám pomalu hrabe? 

 

Uklidněte se a pomalu se otočte.

 

No vidíte!

 

Nic tam není...

.

.

.

A nebo snad ano?


7 názorů

Alojs
10. 09. 2010
Dát tip
mě se to líbí? možná spíš líbilo... souhlasím s tím, že je tenhle slabší než předchozí. A pokud jsem někdy tvrdil opak, lhal jsem :) nejlepší je ten poslední: Jak se stát mlátičkou :)

Desirée
07. 09. 2009
Dát tip
Díky, výborně jsem se bavila! Nejvíc mě potěšilo Pravidlo č. 7 - "Nic tam není....A nebo snad ano?" Živě si vzpomínám, jak jsem po prvním setkání s Hitchcockovým filmem Psycho přestala zatahovat závěs ve sprše...*D.

Alojs
20. 09. 2008
Dát tip
také na tohle koukám s odstupem času jinak... přece jen - tři roky zpátky. hodně věci bych změnil, některé věty vyškrtl, radikálně obměnil... ... ale což, doklad doby :) ... díkes za návštěvu

Je to velmi zvláštní, ale i já mám ve své sbírce povídek dílko "diagnóza masového vraha". Tentokrát je styl odlišný, ale námět podobný...*

Alojs
19. 08. 2008
Dát tip
já jsem to do té doby taky neslyšel :)

Alojs
20. 08. 2005
Dát tip
ne, nečetl. Premieru jsem přestal odbírat.

Ivet
17. 08. 2005
Dát tip
četls Desatero hororového teenagera v Premiere? docela podobný... mělo by to být kdyžtak i na webu ve speciálu... www.premiere.cz

Konvalinka
29. 05. 2005
Dát tip
:-)))) tož to bylo....:-) když tak koncem července vykročíš ven nezapomeň si sebou nějaký hák a't nemám aspoň špatnej pocit, že jsem přejela dobrýho člověka :-))))

Lojzo to je fakt dobrý, si přidám do oblíbených *

Alojs
25. 05. 2005
Dát tip
to jsem rád :-) díky

Gonsales
18. 03. 2005
Dát tip
bavila sem se hrabe mi ale nastesti za mnou nic neni;))

pikacu
12. 03. 2005
Dát tip
Mě se to líbí a a ni se mi to nezdá moc dlouhé .. * píííp :-))

Alojs
07. 03. 2005
Dát tip
Chtel bych rici, ze tohle nepovazuji za dlouhe. V moci spisovatelove je delsi dvakrat :-) Pochopit nektere narazky je - rekl bych - pro normalniho cloveka asi nemozne. Ale zas tak puntickarske to taky neni. Proste a jednoduse - to s tim Patrickem pochopis mozna casem sam, az se k tobe dostane kniha nebo film s nazvem Americké psycho. Ja vidim v kazdem odstavci opodstatneni, ale na druhou stranu - tohle neni dilo, ktere by melo vyraznejsiho opodstatneni v ramci celku. Je to takova vata. Jestlize se ti nekdy dostala do rukou Premiere, staci si zalistovat a uvidis sam. Oni jsou ve vatovani prebornici. Motivaci mi neberes, kritikou mi ji nikdo nikdy nevezme. Na zaklade jednoho fejetonu vsak nemuzes soudit, co mi jde lepe. Kdyby sis precetl z povidek prave to, co te nezaujalo (a na ty ostatni ani nekapl) - mozna bys porovnaval jinak. Jinymi slovy - nemuzu psat pokazde tak, abych jednoho a toho samého jedince neustále uspokojoval. To nejde. Kazdy ma svuj okruh, kazdy ma vsak taky svuj vkus a styl humoru. A ja mam vkus v oblasti humoru opravdu siroky. Pokud jsem psal, ze fejeton je nejtezsi forma, tak jsem se prerekl. V ramci osobnich schopnosti je to v mem pripade poezie. Tohle bylo napsano jako tematicky clanek k hororovym filmum. Je to spise vhodne do takto zamerenych magazinu, na pismakovi jsem uz u tohoto typu dila stejne reakce zazil. Diky za kritiku

Alojs
27. 02. 2005
Dát tip
Když se to tak vezme, já tady na Písmáku skoro vždy vařil z vody (jen ojediněle mě trknul opravdu nějaký skvostný nápad :-))

První půlka rozhodně lepší než ta druhá. Občas ti to ulétává do poněkud jiných rovin - pro mě až moc extrémních. Jinak jsem se ale bavil a délka mi ani nepřišla tak neúnosná, jak jsem se zprvu domníval. Tip

Alojs
25. 02. 2005
Dát tip
díkes, malý muži, a mně se zase více páčí půlka druhá. Ale to je věc názoru. Dík za kritiku.

Podle mě je ta první půlka plynuleší, čtivější. V druhé části jsi notně přitlačil na pilu a přijde mi, že jsi "vařil z vody".

seal
24. 02. 2005
Dát tip
Cheche, to tak bývá - to co se mně osobně děsně líbí, schytá tu největší kritiku (a naopak absolutní blbost slízne smetanu). To je asi životní úděl.:) Každopádně je fakt, že mi to místy přijde "až moc ujetý". Na druhou stranu, jako obrana proti situacích ve všech těch (na rovinu) debilních (a debilita je nemoc, ne nutně nadávka;o) ) amerických hororech - opět s poznámkou, že já se ráda na podobnou blbost kouknu;o) - je to dobrý.:)

pozorovatel
23. 02. 2005
Dát tip
místy dobrý a vtipný místy

Vespa
23. 02. 2005
Dát tip
nevim, nějak s emi to bohužel nepozdává...

Alojs
23. 02. 2005
Dát tip
tak si chuchni

Vespa
23. 02. 2005
Dát tip
tsss

Katerina
23. 02. 2005
Dát tip
dobrý, ale z větší části přetažený

Alojs
23. 02. 2005
Dát tip
Díky, po dlouhé době jsem napsal něco, co se mi osobně líbí (narozdíl od capin, které tady uspěly) a spíš za něj schytávám výtky. To moc nepřidá. Tohle je osekaná verze. Je to psané pro časopis a tři body chybí. Jeden tady ještě dodám. Nejspíš. Svědomí mi nedá.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru