Příběhnutá poezie

ta je skvělá od hlavy až k patě a chápu glassy, tady záleží na tom, jak se čtenář zrovna má, jestli nemá moc těsné ponožky, nebo mu nepadají vlasy do očí... ona tu měla rtg, já jsem měl to štěstí(?) zapadnout dovnitř je jeden někdo a ten jeden je obraz diogena, není tak úplně nohama na zemi, totiž na Zemi, z měsíce který sám po kapkách zešílel a sedí ve svém tichu obkružován kapkami co padají také - i - z měsíce a je mu dobře protože všechno jiné mu přijde horší jen ten pejsek ten pejsek ten pejsek kdyby tu byl obyčejný ale s náprsenkou jakou jen tak nikdo nemá aby se mohli poslouchat aby v sudu byl život protože jak by jeden poznal že už není mrtvý aby bylo nějaké spolu nad kterým by všichni mávli rukou a tak by to bylo bezpečné spolu které by nikdy nikdo neodvedl a pod náprsenkou by pořád tikalo a venku ať si třeba leje neboli dějí se dny dějí se světy dělí se události nás se to netýká jen po suku dubovým rozhraním světů mu kolemjdoucí nakukují do duše a nikdy nevidí do všech koutů ani se neptají po hladkém černém psu s bílým na hrudi a jen sud ví že ani jeden ze světů není ten správný jeden pro jednoho a pro všechny ostatní kteří nosíce své sudy setkávají se v odrazech cizích zornic sami se sebou dírami v prknech a diví se a diví se jak diví (se) jde jeden náčrtek co nezná správnost určení míry času místa který je jedním nesprávným a je tak obyčejný jen zná pár a stává se nejdůležitějším obyčejným jedním na světě co je venku III. protože co by zbylo mezi sudy? *

ne

Kid_A: jasně, máme to v rodině ne?:-)

nějak mě tohle zrovna nechytlo .-)

Kid_A: no ani nevíš, jak svým způsobem trefná asociace..."abyste mohli plněji využít potenciál ve své hlavě, musíte se nejdřív zbláznit" - akorát já to nemám jako plán, mně se to děje samo a bez LSD:-)chtěla jsem, aby někdo poznal, že jsem magor, tak fajn...prostě něco sem chtěla, provokace bez legrace... * pozorovatel:dík že ses vrátil, ale pravdu máš i ty - je to divný, je to asi tak, že ten, koho to nechytlo, může být rád:-)

mám občas pocit, že některý by bláznem být i chtěli

je blázen a blázen a blázen a blázen a blázen..co já vim...

a bla bla bla zen:)) chápu

zkouška odvahy, napište mi něco, nemám nejmenší ponětí, jestli se příběhům z mý hlavy podaří dostat někdy do hlavy druhých a jestli tohle je ten správnej kód. Za každou přemýšlecí kritiku dík.

ze začátku jsem si vzpomněl na pana Broučka v sudu text I možná i chápu a možná taky ne:)) text II taky občas neumim mluvit:)) no, je mi to divný

I. text - o velké osamělosti, II. mi připomněla, že se mi rozbil budíček na odměřování času, když vařím knedlíky, a tím pádem podléhám zmatkům a čas se zadrhává III. zmínka o svíčkové mne vždy potěší, všechny tři texty se i bez zakopnutí překrývají, vypovídají cosi o až bolestné osamělosti ...v prázdnotě prostoru ...poslední věta je zdařilým shrnutím tohoto pocitu, který také znám, ale neumím tak povedeně vyjádřit *

čtu povrchně, takže mi to přijde jako plácaní.. jako když tě napadne nějaký slovo a k tomu přidáš přívlastek a fantazíruješ dál.. zkoušel jsem to číst znova, ale nepřitahovalo..nenašel jsem tam nic co by mě do toho v táhlo, abych o tom přemýšlel..

je mi to sympatické, cítím z toho jakousi odtažitost, něco na způsob nezapadnou,nesplynout .. občas je to na vymáchání čumáku ve svý vlastní loužičce ... je to tak dobře, není??? chceš, nechceš??? Spíš ne, ale ono je to celkem fajn, být nepochopitelná, neuchopitelná ... taková bolavá hrdost na místě ... rozdávají se medaile za přirozenost? asi jsem úplně mimo ... ale to co to vě mně zanechalo je silné *

Takové nemusim. Přijde mi prázdná.

Něco mezi Kafkou, Holanem a Viktorkou... Velice pěkná. Dokonce se i dotkla

*****mně je tu dobře... ale asi Ti k tomu víc říct nedokážu, napsalas to tak, že si do textu dokážu promítnout sama sebe ...být někdo jiný, možná by mi to nedalo vůbec nic...nevím...

glassy: trošku vostrý, ale něco z toho vyškrábnu, dík...nekorespondence...nikomu nic nesugeruju, proto píšu pro radost, je to princip nikoli alibismus, o tu kritiku sem si sama řekla bejbino:-) * pozor na technické pocity *

glassy:myslel jedině - to je moje filozofie...

A pak toho psa upekli cikáni na kraji Londýna....sudy rády cestují..

*

Já v neděli raději řízek než svíčkovou, ta nikdy pro mne neznamenala sváteční jídlo (i když vím, jak je pracné ji uvařit a myslím, že se mi několikrát povedla). A to zakopnutí o sud už v prvním textu mne posunulo k povalujícím se filosofům, i když místo mouder spíš Dionysovským Dithyrambům (und andere Gedichte). No a tento obraz se mi líbí obzvláště, takový plný mi připadá kapky putují s přiloženým uchem po stěnách dřeva a i ten pes dál...

spíš Diogenés, byl asi víc v pohodě, ale měli ho za magora, když zjistil, že se může napít z dlaní a zahodil hrneček...jde o to, že moudrost je až historická konotace, ve svý době to byl osamocenej vůl v sudu...když to není náš kámoš, dá se tomu říkat moudrost, minimalismus, umění nevlastnit..jde o ten atribut osamocení. * jo, takovej pes je dobrá věc...

líbí se mi ten šikovnej konec, že umíš dobře pracovat s češtinou ale žel bohu, neviděla sem tam asi to, co sem vidět měla... líbí na pohled, ..na pohled...

a dostaly se příběhy z tvý hlavy do hlav našich? mě by to zajmalo, protože jsem z kritik ostatních teda nic nezjistil..