Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

vzpomínka

17. 07. 1999
0
0
3257
Autor
slavek

ani nevím, proč mě to zrovna dneska napadlo..

Slunce jasně svítí. Čas zvolna plynul, vše jako obvykle. A vůbec nic se nedělo. Joko seděl na zídce a přemýšlel o své dívce. O tom, jak se s ní dnes večer sejde. Jemně jí uchopí za ruku. Budou se dívat na nebe.. Láska je tak krásná. Všude na světě a kdekoli. I zde v Hiroshimě. Na nebi poletovali ptáci. Jeden trochu větší, s těžkým břichem ..
slavek
23. 07. 1999
Dát tip
štěstí zažíváme v těch málo okamžicích, kdy zapomínáme na bolest

snoopy
22. 07. 1999
Dát tip
..že prý bolest vyvažuje štěstí.. rovnováha muší bejt.. tu bolest už máme.. tak kde k sakru je to štěstí?!

Gity
21. 07. 1999
Dát tip
Možná jsi to měl zavěsit 6.8. Je to dojemný.

slavek
21. 07. 1999
Dát tip
neudržel jsem to tak dlouho v sobě..

Jethro
18. 07. 1999
Dát tip
Vezme ji za ruku - no a co jako dál. Já chci pokračování . Chci,chci, chci !!!!!!!!!!!!!!!!!!
Tomu ptáko vi se ulevilo, jak známo § tak to chodí

Jákob
17. 07. 1999
Dát tip
Co nám člověk ještě přichystá ?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru