Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo krocích až na samý nevyhnutelný nezměnitelný konec
14. 03. 2005
0
0
1821
Autor
Aiscis
Po krocích až na samý nevyhnutelný nezměnitelný konec
Utíkáš mi už tak dloho a já nemůžu dále běžet.
Umírám, že nesměl jsem tě držet v náručí.
S každým krokem se i propadá svět.
A bílá mi vážně vůbec nesluší.
Ale co s tím mám dělat,
už není cesty zpět,
chce se mi spát,
ukončit let,
a jenom,
sbohem,
říct.
Jako že sem mimo, no to asi jo víš a o tom to podle mě je psát o tom že seš mimo, jak seš mimo a co přitom cítíš...
Neber to špatně......Jen jsem Ti napsal,jak to na mne zapůsobilo.... :o)
Přeji krásný den...
Neberu to špatně, víš je to o tom, když tě nechá holka a je to celkem flustrace a taky docela depka, já kritiku beru, ostatně taky říkám co si myslím..
Aiscisi...(píšu to správně?)....
Holka Tě nechá...Bolí to...Otřepej se...Bude další holka...Možná lepší...Třeba Tě zase nechá...Otřepej se znovu...Měj svou cenu(třeba malou,ale měj)...Vždy je před námi světýlko,za kterým je třeba jít dál...Snaž se v životě rozdávat ostatním "Mňam"....I když Ti to Ti ostatní nikdy nevrátí....Ale naučíš se žít s tím,že se můžeš spolehnout sám na sebe...A to je DAR.......
Nauč se řídit heslem"Jestli je někdo lepší,než já,Běž za ním!Vyzkoušej si to!Ale za mnou se nikdy nevracej".....
Jo píšeš, ale já nechci spoléhat na sebe samu ve svým krunýři tam za stěnou oddělující svět, a prostě to tak cítím tak to tak píšu. Jinak dík za radu, budu rozdávat o sto šest