Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

+konec+

23. 03. 2005
1
0
2207
Autor
Lúmenn

Napadlo mě to jendou odpoledne když jsem seděla u počítače, je to možná příliš pesimistické, ale vyjadřuje to můj názor

Oběť
Položená na oltář věčného ticha
Se zaťatými pěstmi
Už nečeká smilování.
Nůž zaleskne se
Ve tmě

Rozšířenýma očima
Pozorujíc svou smrt
Je lhostejná

Na hoře z černého kamení
Umírá láska našeho světa
Praskají lana našeho bytí.
My loutky ubohé
třepeme bezmocně rukama

Oheň spaluje voňavou zemi
Slunce se vzdaluje a tma je blíž
Jezdec na černém koni
Projíždí krajem a rozsévá smrt

Kde leží stín, tam teče krev.
Je pozdě na sliby, má milovaná Země,
My lidé skončíme vládu svou,
Kdo přijde po nás?
Kdo znovu podlehne zkáze?

Ruce povolují, tělo se naposledy škubne,
Nůž zeje v ráně, už nezbývá čas.
Jezdec na koni mizí ve hře stínů
A někde na zemi se rodí nový den

Take_Five
24. 03. 2005
Dát tip
666

inlajn
23. 03. 2005
Dát tip
...jo, a šmik....tak je to někdy nejlepší, jen aby se do tý rány nedala infekce...dost necitelnej jezdec teda....

hovno_z_labuťe + TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru