Podobenství o knize

...ach, jak mě milovali !

šla jsem z ruky do ruky

já, děvka bílá

křídová

tak hladká, tak lesklá

v kůži oděná

osahávaná až k zešílení

stovkami nenasytných prstů

v teskné snaze

co nejrychleji

dospět až do konce...

- co bylo komu

do mých pocitů :

když přeskakovali

začátek mého příběhu

stránky co už navždycky

zůstaly plané

neotevřené, víte ?

a tak ani nepoznali

o co tu vlastně jde...

...ale já,

já, ta děvka ochotná

dál jsem se otevírala

každému...

teď už jen

unaveně nabízím svůj

ohmataný hřbet;

třeba si mě

ještě někdo všimne

zastaví se...

teď...

"...ne, nedávejte mě do té popelnice, prosím...JEŠTĚ NE..."