Největší bláhovost

Napsal

jsi mnoho

veršů,

do nichž nepronikl

jediný tep srdce

Otevřel mnoho

oken,

z nichž zavanul

dech

zvětralého snění

Ale byly chvíle,

o nichž nevědí

čtenáři - 

ti neznámí přátelé,

ani ty sám -

pro sebe čtenář

neznámý

A náhle!  - blíží se poslední verše -

jako by krev náhle zapulsovala rychleji

v tvých žilách - vnímáš jen svoji uzavřenou vrženost, 

do níž se vkrádá sevřený tón posledních vět -

rychle něco říci! - aby neznámé poselství

nezůstalo ve tvém nitru..

A to je ta největší bláhovost,

s níž si nikdy neporadíme..