Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTrochu tepla
Výběr: Print, sauve_moi
09. 04. 2005
19
0
5887
Autor
Empty
n(_p_)
jsme spolu sdíleli
všechny deprese
niterný pocity
a svět
i jeho špínu
jsme viděli
pod stejným úhlem
často jsem snil
o našem setkání
plnej euforie
z tvojí křehký duše
kterou jsi vkládala
do každýho písmenka
obdivoval
a jakoby v tu chvíli
nebyl nikdo bližší
než ty
Jenže
sny a realita
bývaj v kontrastu
to oba dávno víme
a když se z jednoho
stane druhé
následuje náraz
od prvního pohledu
jsme začali utíkat
každej na jinou stranu
přervali pouta
pošlapali svý duše
a zbyla jen
vzdálenost a chlad
Jdeme pořád
po tý samý stezce
jenom už ne spolu
ale od sebe
a já přemýšlim
kde jsme to posrali
kam to všechno zmizelo
kdo nás takhle okradl
I když to nezjistim
a budem se míjet dál
kouzlo tvýho úsměvu
a upřímnost tvý duše
z mojí hlavy nezmizí
Cesta zpět
je lemovaná
vyhřezlými kmeny stromů
bažiny hořkosti
a někde mezi námi
je ten oheň
snad nevyhasl
je mi špatně
z toho chladu
chci k němu
zas dojít
empathetic_embryo
06. 06. 2005
dojdeš... nedojdeš... snad na to dojedeš... nebo ne... silný dílko fakt že jo
*
John_Ceder
11. 04. 2005
Ono to tak bejvá....a kdo čeká happyend..nebo pointu...no ona žádná není...pořád se zkrátka míjíme na cestách od sebe k sobě...
Queen_Of_The_Damned
10. 04. 2005
"sny a realita bejvaj v kontrastu"...a z upřímnýho stane se banalita - bez kontrastu...to "y" na začátku je překlep, glassy....
Je dobrá, ale to klišé by tam nemuselo být. I když chápu, že je niterní, ale umíš líp.
E*
Minim_Sladkyj
09. 04. 2005
Komplexy z Písmáku. Písmák možná na hovno je, možná neni, ale necpi mi to sem. Nezajímá mě to a nechápu důvod, proč mi tuhle novinu oznamuješ...
p jde mimo mě - tohles nepobral ..
a - důvod je vejš - ale - aby nedošlo k ňákýmu nedorozumění, tak pro přesnost:
Kdysi
jsme spolu sdíleli
všechny deprese
niterný pocity
a svět
i jeho špínu
jsme viděli
pod stejným úhlem
často jsem snil
o našem setkání
plnej euforie
z tvojí křehký duše
kterou jsi vkládala
do každýho písmenka
obdivoval
a jakoby v tu chvíli
nebyl nikdo bližší
než ty
Jenže
sny a realita
bývaj v kontrastu
to oba dávno víme
a když se z jednoho
stane druhé
následuje náraz
od prvního pohledu
jsme začali utíkat
každej na jinou stranu
přervali pouta
pošlapali svý duše
a zbyla jen
vzdálenost a chlad
Jdeme pořád
po tý samý stezce
jenom už ne spolu
ale od sebe
a já přemýšlim
kde jsme to posrali
kam to všechno zmizelo
kdo nás takhle okradl
I když to nezjistim
a budem se míjet dál
kouzlo tvýho úsměvu
a upřímnost tvý duše
z mojí hlavy nezmizí
Cesta zpět
je lemovaná
vyhřezlými kmeny stromů
bažiny hořkosti
a někde mezi námi
je ten oheň
snad nevyhasl
je mi špatně
z toho chladu
chci k němu
zas dojít
tady
jj, sorry. Ale kvůli tomu Písmák neni na hovno. Občas si někoho vysníš jinak, než jakej opravdu je a někdy si myslíš, že je takovej a takovej a ukáže se, že je to trochu jinak. Takhle se ale v lidech můžeš mýlit nejen na Písmáku...
btw, stejně je to ukecaná sračka o ničem
přesně tak - dík, žes to řek za mě, když já nesmim ..
je zřejmý, o čem to je, ale - myslím, že tady se jedná právě o p, tak proto to
tak jsem z toho hodně zmatená..
znamená to to, co si myslím?...
jinak dílko je to hezký - jako vždycky...