koníčku

Pořád dokola se sem vracím....

Ach...

Utíká... zastaví ho něco? Na mě to působí beznadějně. Ale působí to velmi

já dám taky tip :)

*****

Nemohu jinak, nez obdivne otipovat...

naturalistické... myslím, že je to typ básně, která dává čtenáři možnost promítnout si dovnitř své vlastní obrazy (v určité míře)

Není v té první sloce něco antického? Máš slovosled jako Kollár:)... Useknutí na konci nutí čtenáře přečíst si tvé dílko ještě aspoň dvakrát, ale nějak si nejsem jist, jestli je to básni k dobru... Co se prologu týče, souhlasím s útěkem. Strach tam není (vyjádřen pro čtenáře dost jasně). Jinak já jako čtenář jsem tupý a nevšímavý-to je třeba poznamenat, ale mám povit, že jsi to napsal trochu pro sebe... Měj se

Co dodat? : - )tip( - :

Jako obvykle: u tvých básní nemám slov, jen v úctě skláním se. ***!!!

Co dodat, že Hermite?:-) *!

hm,hm,hm.Je to takové všeljaké.Jednoduché,dráždivé.No nevím.

Krásně jsi to vykreslil. Působí to na mne tak nějak útržkovitě šlehající, jako prudké prostřihy videoklipu. Snad to tak má být, ale mně se zatočila hlava.

Nevim, jak to vyjadrit. Pripada mi to jako drama slozene z miniaturnich plastikovych figurek :-)