Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zpověď parašutisty (svého věku)

22. 04. 2005
0
0
980
Autor
scarbo

Příběh o dvou správných chlapech, kterým se to vymklo z rukou aneb jak vzniká meteor. (trošku sprostá básnička o osmi epizodkách, která má Hloubku)

               xxxxxxxx          

Hned jak zmizí závoj mraků
aby vzdal hold svému jménu
Ptáček Milan, plný cracku
míří k nebi modravému.

 

Jeho kumpán, zas na tripu
pilotuje starý letoun
v kajutě, kde krom pár shitů
po celý rok Kytky kvetou.

 

.......................................

 

Proletěli jako šípy
pole, stromy, domy, keře
z kraksny staré lítaj nýty...
..najednou jsou v stratosféře!

 

"Brzdi kurva," zařve Ptáček,
když mu náhle zlehknou koule
pilot však u ksichtu sáček
u stropu si mačká boule.

 

Nečeká a běží na záď
džejmbonďácky zkopne dveře
venkovní Nic má chuť boskať..
Cuc... a už je v ionosféře.

 

......................................

 

Brečí, spílá, prosí, řeční
to když lítý boj se vzduje
které pole gravitační
musí přijmout toho chuje.

 

Venuše, ta ve svých drahách
poděšeně rychle ztichne
Slunce stále je na vahách
otráveně Zem až vzdychne..

 

.........................................

 

A už padá Ptáček Milan
znuděně si péro šudlí
zamyšleně vzhlíží k hvězdám
sem tam dvě tři molekuly.

 

Za půl roku chytá tempo
už dost dlouho vůbec nejí
zatím je to pořád lento
jehly taky docházejí!

 

......................................

 

Konečně je vzduchu více
slzy štěstí z očí kanou
červení mu hoří líce
kadeře u řiti vzplanou.

 

Nejvyšší čas na padáka
mluví k sobě Milan vtipně
do trenýrek schová ptáka
hořící hruď  mužně vypne.

.......................................

 

Vzrušením už celý taje
šmátrá vzadu, hledá čudlík
Co to? Kde to? Jak to? A jé!
Nahoře ho nechal, truhlík.

 

Boční vítr přitom žádný
Rosný bod jak dlouho nebyl
Teplota, tlak, obě kladný
náladu mu čudlík zkazil!

 

.....................................

 

Opravdový optimismus
nepustil však toho muže
ani když mu selhal rytmus
táborák měl místo kůže.

 

Až když zjistil, že se řítí
přímo k skladu trhaviny
poznal, že kus jeho řiti
bude zdobit něčí džíny...

 

..................................

 

Koukej mami, padá hvězda!
Ta je krásná, dívej na ni!
Matce se to nějak nezdá
přesto šeptne: A co přání?

 

Přeji si ať všichni lidé
spoustu štěstí zažívají
ať takových málo zbyde
bolestí co trpívají.

 

Ať jsou lidé milováni
z vesnic i ti z velkých měst
mají z tisíc nových přání
z padajících jasných hvězd....

 

            xxxxxxx


scarbo
22. 04. 2005
Dát tip
Tak alespoň: "Bohužel jsem dočetl(a) až do konce" nebo něco v tom smyslu...:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru