Nezbylo než

Veľmi expresívne a dramatické. Napriek tomu pre mňa živé a uveriteľné - to, čo je ZA.

Ta druhá mi trochu drhne výrazově... Ale koncept a všechny ostatní sloky a vůbec.. se mi líbí

past se je dobrej postřeh, víc nic

drfaust: věřit či nevěřit tématizaci čehokoliv je vkusové právo každého čtenáře, ale na druhou stranu se takový čtenář ochuzuje o uchopení citlivosti autora; samozřejmě je tady plno otázek po tom, zdali takové uchopování stojí v jednotlivém případě za to, kdybys toho Bakchuse znal, možná bys mluvil jinak .-)

no já mluvím čistě spíš po poslechu... je dost možné, že by to bylo jinčí, kdybych ho četl... ono jenom slyšet (navíc jen jednou) nezaručuje úplné uchopení textu ...přesto jsem měl ale dojem přemíry... vždyť to tam měl v každé básničce...

Tohle je už bližší styl. Jestli ty nám nepodléháš. Ale líbí, to zas jo.

reflexe z tvé reflexe Trojúhelník na lidském těle byl pro mne ženský klín ale to bylo v dobách kdy si je holky ještě neholily poctivěji než většina mužů své tváře Pak jako naděje občas svítily do léta trojúhelníky kalhotek pro moji fantazii ale i tato geometrie se snaží být vymazána tenkou stužkou tanga

..no jo,asi celá ty....(??)

.ok..............!

inl:mlčení znamená souhlas.

takhle poránu kdesi?:-) .... vypadá to jako past ...a konec .... ale člověk vyprázdní mysl, třeba i chlastem ... a může vstřebávat nanovo .... (potřebovala bych si pořádně vymýt hlavu pro fungl nový významy) ....pořádnou katarzi ... tohle tak trochu jako katarze vypadá ...

takhle skoro depresivně, po ránu... když je venku tak hezky a v Praze už kvetly ty blbý šeříky, u nás tedy ještě pořád ne...

...jen někdy.....co třeba roubík?

až na ty blbý básničky je mi suprová.... úplně nejháklivější ze všeho jsem háklivej na tématizování poezie v básni... bylo to slyšet třeba u toho sobotního Backhuse... ty jeho texty to naprosto zabíjelo a působily jako pubertální výkřiky.... tady to naštěestí není tak zlý, přesto si myslím, že to básničce ubližuje... možná jí ubližuje i ten výkřik... já mu už nevěřím... tak jako nevěřím výkřikům tohohle typu v poezii obecně... je to ta snaha o tom svém niterném sebevyjádření, která mi je tímhle způsobem protivná... odvádí mne od jazyka k nějakému "Ty", jenže to není to ty, které je třeba ve smyslu M. Bubera anebo jemu podobných... to jejeich "Ty" mě bere sakra hodně... tohle ne... přesto je bánička myslím hodně dobrá... objevila se tu - pro tebe na zcela typická - hravost v těch sviňkách a zlatoštětináčích -------> víš jak je tohle blízké třeba Ivanu Divišovi?:-)) líbí

nepřipadá mi to depresivní, jak sem někde přečetla, je to přece krásný... kdyby se tohle učilo ve škole... tak by mě všicky ty blbouni nesrali... a nejmíň bych štvala sama sebe... strašně ale strašně dobrá

:-)*

makčo, nedej se!*

krasa