Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dveře

06. 05. 2005
1
1
1317

Když se otvírají dveře, nikdy si nemůžete být jisti, co za nimi bude....

Kdyby se pootevřely dveře

 

                    jen málo, malinko,

 

                             - ten malý, úzký prostůrek by se zbláznil.

 

 

Potřísnil by stěny

 

                      tak jako útěk uličníků.

 

Pak by se skrčil jako kočka,

 

                     která čeká na chvíli dveří,  jen aby proklouzla ven...

 

                                

A když se pak vrátí, obrátí tajemství ve vykřičené.

 

                     To aby nás spletla...

 

 

A ty - noční hlídačko,

 

                    roztěkaně se snažíš rozluštit mé sny.

 

                                             (poslouchajíc můj přerývaný dech)

 

                                 

A díváš se na mříž z druhé strany...

 

 

A jako já čekáš na vítr,

 

                               aby otevřel dveře a svál nás polibkem opět k sobě.


1 názor

Hezká jesli mohu napsat v jazyce v kterém si Ty sama psala tuhlé báseň. Kdysi jsem bydlel v Praze a byl nucen mluvit v práci Česky. Ono povím pravdu mě to vubec něvadilo protože jsem se domníval, že jsem povinen mluvit Česky protože v Čechách žiji, pracuji - beru české peníze. Dnes býdlím se svími rodiči na Slovensku ale Prahu stále milijí. A proto jednou se vrátim. Ale teď k tví básni...moc se mi líbila, její atmosfěra, hra se slovem samotním...a proto tip.

PecKer
04. 10. 2005
Dát tip
já si to přečet, heč. s dveřmama mám jinou zkušenost. Většinou je za nima můj nos a otevírají se proklatě rychle směrem ke mě.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru