Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tráva na břehu jezera /zlomek z bitvy o Vertijský průsmyk/

16. 05. 2005
0
0
2079
Autor
Honza_W

To jezero leželo na neobyčejně široké řece, přes níž nevedl žádný most.

Na břehu jezera se páslo několik jelenů. Vychutnávali si krásu přírody okolo sebe a živili se. Tráva byla zelená, svěží a nepošlapaná.

Zdálky se ozval sílící hluk. Jeleni se strachy rozprchli, jediným svědkem události zůstalo jezero a pár živočichů, kteří byli zvědaví, nebo málo rozumní. Bylo obrovské, křišťálově čisté a každý, kdo by se v něm chtěl vykoupat, brzy zjistil, že je téměř vražedně ledové. Na dně byl totiž zaklíněm obrovský ledovec, který tam kdysi vznikl kouzelnickým soubojem dvou vodních mágů.

Na planinu u jezera přiklusala skupina jezdců. Znavení dlouhou cestou, zklamáni námahou jež je očekávala. Jeden dlouhý útěk z bitvy, která skončila katastrofou.

Tráva na břehu jezera teď byla značně pošlapaná a zlámaná. Jezdci sesedali a sházeli ze sebe kovové kusy zbroje. Jeden z nich na ostatní strašlivě řval a několik z nich skočilo do jezera. Ozvala se série hrozných výkřiků a vojáci se drápali zpět.

"Zbabělci, plavte!" Řev ale vojákům sílu na přeplavání vody nedodal. Proto velitel odepjal pás s mečem a skočil do vody vynikající šipku. Vynořil se o hodný kus dál, plaval ze všech sil a dosáhl druhého břehu. Když nad ledovým jezerem stanul jako vítěz, otočil se a pohlédl na své muže, kteří se, celí rozklepaní, snažili napodobit jeho čin. Celá jednotka byla ve vodě. Plavání jim trvalo o dost déle, první z nich nebyl ani v polovině jezera.

Vtom se stalo to, čeho se kapián Tavas obával už dlouhou dobu. Z lesíka nedaleko od jezera začaly létat šípy. První salva netrefila nikoho, nebyla to dobrá palebná pozice. Brzy však houf nepěkných humanoidů, v nichž by každý, kdo se s nimi již setkal a přežil to, poznal horské skřety, vyběhl na planinu a všichni začali mířit rezavými šípy na plovoucí vojáky.

Takový zásah vzal plavcům poslední naději. Křišťálově čistá voda se začala barvit krví zmítajících se vojáků. Kapitán na břehu zděšeně pozoroval likvidaci posledních členů své jednotky, jejichž těla ztrácela krev a přecházela v náruč Smrti.

Od té doby jezero nebylo ledové.
evalota47
05. 06. 2005
Dát tip
Připadá mi to useknuté hned na začátku,o čem ,pro koho,jak,co.Co to je?To není povídka ani minipovídka.Probrala bych to a lépe propracovala-vypadá to spíše jako popis,ale ani ten není dokončen.Ovšem je to jen můj názor.

evalota47
05. 06. 2005
Dát tip
Ještě dodatek-četla jsem od tebe lepší dílka,ale možná to s tebe jen tak vypadlo a budeš to ještě propracovávat.Taky mívám občas různé úlety ale já nejsem až takový génius-píšu spíš o tom co se stalo nebo se může stát.Tak do toho.

Honza_W
05. 06. 2005
Dát tip
Díky všem za kritiky:-) Příště k tomu přihlédnu...

johanne
20. 05. 2005
Dát tip
Souhlas s předchozími kritiky, je to spíš epizoda z něčeho, samo o sobě to trochu postrádá smysl :o.

Mrakula
17. 05. 2005
Dát tip
????????????? Kdyby tam nebyla poslední věta tak to působí jako část něčeho podivného. Povídka má mít nějakou pointu ( i dkyž je v ní jen zlomek bitvy) nebo aspoň má být čtivá, v ideálním případě obojí, tohle dílko na mě bohužel působilo neslaně nemastně. Snad by to mohla být báje o záhadně vysoké teplotě jezera s krou? Pak tam ale chybí tajemno...

Mrakula
17. 05. 2005
Dát tip
Ale abych jenom nerejpala, má to docela pěknou atmosféru:-)

Alojs
16. 05. 2005
Dát tip
Já nevím :-/ Děj čtenáře nezasáhne, protože je pouze nakousnut. Nejsou tady žádné postavy... napsané je to poměrně dobře, ale asi jsi nevybral vhodné téma.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru