přišlo to tak náhle

Srdce se rozběhlo do ulic

hledalo lásku a klid

snad byla schovaná pod víkem popelnic

otvírám, zavírám a stále nic

Našla jsem úlomky

snad  mého charakteru

pro co má člověk žít, pro tebe , pro sebe

v nerovném boji šeptám si do éteru

člověk jen těžko dává, když nemá nic

Hlavu si tisíckrát pokládám na tvou hruď

Taková malá hra o životě

Kdo má a kdo dá víc

Někdo je šelma a někdo kotě

vytáhlé z popelnic