Neptal jste se

klub s dovolenim

*

JOJOJO! Tohle je hrozně krásný a bolavý*

utichám mě nevzala ale tohle až na to broušený sklo je živý Jsem krátce na cestě a nechci rozumět zářezům nevěřím na výmoly někde uprostřed bývalo okno dotýkal jste se mě tam kde mi končí vědomí a já se jen prohnula*

t.

třetí odstavec moc líbí a celé je to zajímavě provedené líbí...T

prvně se pořezala ve tváři do tvaru úsměvu kam až dosáhla láhví ***

já si to zase vysvětlím po svém...že smím?:-) ona pro mě představuje čistotu, lásku....on hru, hru s ní...proto cítím, že vykání a tykání má svůj význam...tak, to jsem si to hezky pro sebe objasnila a líbí se mi to takto...tak se nezlob, Pilar, já si jdu po svých cestičkách a občas mám snahu autorovi překrucovat myšlenky na své vlastní...:-) *

čtenář smí cokoli:) a jsem ráda, že se ti to tvém líbí.děkuju

t

dobrá je.. tak akorát na tipa (ale pozorovatel je děsnej vocas,)

co se ti na tom slově nelíbí?

nelíbí se mi, že ho nechápu:)

to je takový ten člověk, co v cirgusu hází věcma ve vzduchu, a střídají se mu v rukou věci a tak.tragický komediant:)))

a neni to náhodou žonglér?

jo ale ženského rodu, přechýlená a s háčkem navíc:))))

jojo, jsi druhej Čapek s robotem:)

fajn.stále ještě se ti nelíbí?

já napsal, že se mi nelíbí? dal jsem ti výběr...

promiň, já za něj vlastně ještě nepoděkovala,tak tedy děkuju!!!! ale já ve skutečnosti myslela slovo žongléřka:)))nevadí neřeš,ještě jednou dík!

no, já bych napsal žonglérka to tvý podle mě neexistuje

to vím, ale já si nemohla pomoct.:))

proč nemohla pomoct? asi tyhle slasti neznám...

rozumím jí a víc dát asi nemůžu mně to prostě tyhle věci já musím cítit tepat víš a právě proto že "je tak krátce na cestě a nechce rozumět" bych od ní čekala nebo možá vyžadovala víc rozcuchanosti možná proto abych jí rozuměla víc abych ji poznala jenže ona se asi ráno učesala to neměla dělat příliš uhlazeně působí příliš pokory tam, kde bych spíš cítila vzdor nebo myslím že bych měla - "Už mě nebaví / ta tvoje pohádka o naivitě / a těle z broušeného skla" není tam to, co samotná báseň šeptá, že by mělo být a na skleníky jsem alergická

ďí, děkuju, chápu a bez vzdoru.

mhmmm co tady k tomu? já tam vyčtu vzdor ale všechno to nějak nešikovně spísankované, že ho nevycítím, netlapká mi ten tvůj vzdor po kůži zajímavé se mi to zdá od okamžiku: prvně se pořezala ve tváři do tvaru úsměvu kam až dosáhla láhví.... tam jako by ses zbavila těch vatových elegantních vycpávek a chmatáš přímo k podstatě toho, co chceš sdělit ta báseň se nějak tváří, snažíš se ji ukočírovat a opentlit nějakýma lacinýma výzdobama jakože básnickýma musela bych mít více času na to, abych poznala, proč právě na mě nezapůsobila tak jak na jiné, a jestli je to moje omezení, nebo je omezená ta báseň pokusím se nad ní trochu přemýšlet. a zcela pod čarou: ________________ to tykání v první strofě, a dále píšeš, dotýkal jste se mě?, tak jak je to, je v tom vztahu intimita poznání nebo ne?

dík.já vykám, oni tykají.asi tak to je.

žogléřka? kde se to v tobě vzalo...*

skvěle akorát mě děsí ten výběr... resp. kdo ho dal .-)))) *

Jsem krátce na cestě a nechci rozumět zářezům

skvrny se mají solit *

Tip

neni tam trochu moc skla a fajn poetickych slov a nalestenosti ? :) ja bych rekla, ze je