Pohádka pro syna

Když jsme zapomněli rukavice

dělali jsme si „potvoří“ packy ze svetrů, natažených přes konečky prstů

a zmuchlaných v pěstech, dají se prsounka maminek utrhnout? ptal se

a zlomit? ale mačkat se dají, co to je v tom rybníčku? a kdo tam ten ostrov dal?

 

je veliké jezero, je tak daleko

je tak schované uprostřed lesů

že lidé, kteří bydlí uprostřed jezera

uprostřed ostrova

uprostřed lesa

vůbec netuší

že jejich ostrov

není vesmír

 

všichni jsou krásní, jsou nosatí

no, nehihněj se

ne jako Pája z vaší třídy, mnohem víc

 

domlouvají se dotýkáním,

lehkými tykadly, tak jako mravenci

muži jen stačí pohladit třikrát

ženu po nose od úbočí až po úpatí

a žena ví, že ji muž prosí

aby s ním odešla

do jeho obydlí

podobnému těm včelím

 

ne, včely tě neštípnou

 

jako svou královnu

si totiž vždycky zvolí

jednu z žen ostrovních

 

co dělá muž s tou ženou?

leží v tom úle, snaživě bzučí

a pak si kreslí, dvaceti prsty

spletenými jak hádci

jenom tak do vzduchu

všechny své děti

---