Účet

     Dějiny mé hlouposti by vyplnily řadu svazků.

     Některé by byly věnovány konání

                                            v rozporu s vědomím,

     podobnému letu můry, která i kdyby věděla,

     stejně by musela směřovat do plamene svíce.

     Jiné by se zabývaly metodami umlčování neklidu,

     šepotu, jenž varuje, ale zůstává nevyslyšen.

     Zvlášť bych pojednal o sebeuspokojení a pýše,

     kdy jsem byl ten, jemuž se zdá,

     tudíž kráčí vítězně, a nemá podezření.

     A předmětem všech svazků by bylo toužení.

     Strach jsem cítil před tím, co je ve mně divoké

                                                 a neskromné.

     Dějiny své hlouposti už nenapíšu,

     neboť pozdě a těžko je dopídit se pravdy.

     (je pozdě)

     ---------------

     Die Rechnung

     Die Geschichte meiner Dummheit würde eine     

     ganze Reihe der Bände ausfüllen.

     Manche wären dem Tun

                                  im Widerspruch zum Bewusstsein  

     gewidmet,

     dem Flug des Mahrs ähnlich, der - auch wenn er

     wüsste,

     müsste er in die Flamme der Kerze zielen.

     Andere würden sich mit den

     Methoden dem Totschweigen der Unruhe beschäftigen,

     dem Geflüster, der warnt, aber bleibt unerhört.

     Besonders behandelte ich

     die Selbstzufriedenheit und Stolz,

     wann ich der war, dem vorkommt,

     demnach schreitet er als Sieger, und hat kein

     Misstrauen.

     Und der Gegenstand aller Bände wäre das Sehnen.

     Angst fühlte ich vor dem, was in mir wild

                                             und unbescheiden ist.

     Die Geschichte meiner Dummheit schreibe ich

     nicht mehr,

     denn spät und schwierig ist die Wahrheit nachzuspüren.