Miluji policii

     Miluji policii a policisty zvlášť. Miluji jejich vkusně střižené a skvěle padnoucí uniformy. Jakmile jich někde pár zblejsknu, okamžitě mám nutkání vyrazit tím směrem.

     Miluji jejich přímé, pronikavé pohledy a mužně vysunuté brady. Miluji jejich dokonale vyleštěné boty a pažby ručních zbraní. A placaté čepice, samozřejmě.

     Miluji jejich pravidelné pochůzky a nevtíravé dotazy. Díky jejich práci si můžeme užívat svobody a dělat to, co nás baví. My všichni, tím pádem i já.

     Někdy si říkám, jak je jejich obětavá práce namáhavá a nevděčná. Jak asi musejí milovat naši vlast, vlajku, náš domov. Co všechno jsou pro ni ochotni obětovat a jak málo vděku se jim za to dostává.

     Někdy si říkám, jestli bych třeba neměl po sobě zanechat nějaké stopy, aby se měli čeho chytit. Ale nespěchám s tím, nechci se ukvapit. Zatím o tom jen uvažuji, ale jednou, kdo ví...

     Řeknu vám, někdy mám velikou chuť všechny ty chlapce jednoho po druhém zeširoka obejmout a políbit. Na čelo, na tvář, na ústa. Ale je jich příliš mnoho. Tak mnoho a pořád to nestačí.