Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NETYPICKY V PARNÉM DNI

01. 06. 2007
0
0
2574
Autor
fungus2

Ani nevím, co mě to napadlo, abych se v příšerném horku coural venku. A tak mou pozornost upoutala restaurační zahrádka. Využil jsem toho, že několik hostů sedělo zmátoženo na židlích a bylo jim viditelně všechno jedno. Tudíž nebyl pro mne problém vypůjčit si velký slunečník, přičemž nikdo nic proti tomu nenamítal. A tak jsem za chvíli pochodoval se slunečníkem nad hlavou.
Vedro však bylo stále zničující, což mě přivedlo na myšlenku osvěžit se vodou. Jenže k řece to bylo daleko. Mému zraku vzápětí neunikl hydrant na rohu ulice, který jakési osvěžení za určitých okolností mohl poskytnout. Byl jsem rozhodnutý k těm okolnostem dopomoct. V nedalekém obchodě jsem investoval nemalou finanční částku do největšího kladiva, které se tam dalo zakoupit. O něco později se slunečníkem v jedné ruce a s kladivem v druhé jsem došel k onomu hydrantu, a brzo jsem počal bušit kladivem do hydrantu. Dvakrát jsem se však do něho netrefil a horní část kladiva zasáhla zmrzlinový vozík pana Zmrzlíka, jenž nějakým řízením osudu na něm usnul. Probuzení to pro zmrzlináře bylo dvojnásobně nepříjemné, načež dost na mne křičel. Chvíli měl tu tendenci mě honit, ale ta jej přešla, když spadl do otevřeného kanálu. Já se však nehodlal vzdát osvěžení za pomocí hydrantu. Jenže při dalším rozmáchnutí někam odlétla horní část kladiva, což mne překvapilo. Stejné překvapen byl i nízko prolétávající pan Vrtulka, jehož letadlo bylo nezvyklým předmětem zasaženo a sestřeleno. Ten si však z toho nijak nelámal hlavu, protože počet jeho úspěšných startů se rovnal stejnému počtu neúspěšných přistání.
Ani tenhle neúspěch mě však neodradil. Zanedlouho jsem vnikl na nedalekou stavbu, kde ač se mělo pracovat, tak se nepracovalo. Mou pozornost upoutal buldozer, do něhož jsem hned nasedl. A hned se mi jej podařilo rozjet. Plot staveniště na jednom místě přestal vzápětí existovat, načež jsem se rozjel přímo na hydrant. Rána to byla velká a do obrovské výše vystříkl gejzír vody. Díky němu jsem nějak ztratil orientaci kam jedu, aby mně zanedlouho neunikla ta skutečnost, že buldozer projel výkladní skříni obchodu.
Mokrý od hlavy až k patě jsem se rozeběhl se slunečníkem na ulici a před naštvanými lidmi se mi naštěstí podařilo schovat v popelnici.
 O něco později jsem spatřil na náměstí velkou kašnu s tryskajícím vodotryskem. Bylo mi hned jasné, že to je velká příležitost k osvěžení se, a tak jsem se ke kašně rozeběhl. Skok se mi do ní podařil, ale bohužel nějaký muž v obleku byl mým přičiněním do kašny z jejího okraje shozen.
„Zbláznil jste se člověče!“ rozkřikl se.
„Přeji hezký den. Já se nezbláznil. Proč jste pořád seděl, když jste viděl, že chci skočit?“
„Mám po obleku! Ten mi zaplatíte! A ještě ke všemu mi někam spadnul kufřík, kde mám důležitý věci!“
„Asi šel ke dnu. Musíte si ten kufřík vylovit.“
Ve stejný okamžik se na hladině vynořil v potápěčském obleku a s harpunou pan Potápník, který byl náruživým potápěčem, vždy a všude.
„Který blbec mi hodil na hlavu kufřík!“ rozkřikl se.
„Já nejsem žádný blbec! A okamžitě mi ten kufřík najděte!“ vykřikl muž.
„Jejda. Co vy tady?“ zněla moje otázka.
„Prý je tady v kašně zlatá rybka. Tak se jí snažím chytit,“ sdělil mi pan Potápník, přičemž se muž v obleku ponořil pod hladinu, ale vzápětí se vynořil a držel se za tváře.
„Mě profackovala ocasní ploutvý zlatá rybka!“ vyhrkl.
„Tu já už tady dvě hodiny lovím!“ vykřikl rozčíleně pan Potápník a současně stiskl spoušť harpuny. A její konec vystřelil kolmo do výše, přičemž se na hladině objevil místní vodník.
„Já vám dám zlatou rybku. V řece je hlava na hlavě, a tak jsem chtěl mít chvíli klid. Ale ani tady není!“ rozkřikl se. To už se nad kašnou objevil na padáku snášející se pan Vrtulka, jehož tentokráte sestřelil harpunou pan Potápník. O chvíli později spadl mezi nás a všechny nás zakrylo hedvábí padáku. Vněm jsme se všichni zamotali a nakonec i poprali. Několik kolemjdoucích považovalo padák v kašně za atrakci a skočilo do ní také, a tak se počet lidí rychle zvýšil. Pojednou však na obloze zahřmělo a všichni z kašny vyskákali. A při útěku od ní mne ještě stačili honit.
 
 

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru