Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kola přes koleje

27. 06. 2005
3
0
2448
Autor
poliana

 

 

KOLA PŘES KOLEJE

 

S obrovskou naivitou jsem vstupovala do školství. Školu jsem studovala dálkově a přitom jsem již pracovala v předškolním zařízení. Tušila jsem tedy, že praxe je hodně vzdálená od učiva, ale to, co se dělo v této mateřské škole, to jsem ještě nezažila a myslím, že nikdo. Snad jen rodiče, jež svěřují své děti do této školy, tuší, že naše "specifika", jak s oblibou používá tento termín paní ředitelka, jsou opravdu vyjímečná a nikde k vidění...

Děti se nevzpamatují z jednoho výletu a už na nástěnce visí přísný nápis: "Starší děti jedou zítra na cyklistický výlet, přivezte si kola a helmu, nutné !?"

Po svačině se děti nahrnou do šatny a jeden přes druhého na sebe rvou oblečení, které mu pečlivě připravila maminka do skříňky, ( kdyby tušila co se s ním děje, zvolila by otrhané tepláky a velmi starou mikinu).

  "Děti pojedeme v pelotónu!" zavelí paní ředitelka a odbíhá pro své kolo, když se vrací, všichni zíráme. Má na hlavě totiž opravdovou cyklistickou helmu! Vypadá jedinečně, děti z ní nemohou spustit oči.

 " A jdeme!" křikne

" První pojedu já, druhý Jakub Novotný, za ním Toník, pak Jára,toho si beru na starost." vysvětlí.

Jára je hyperaktivní chlapec a já jsem byla proti, aby jel s námi na tuto výpravu, ale paní ředitelka řekla : " Ne, Jára pojede, on to zvládne, alespoň vybije energii."
Vyrazili jsme. S pečlivě  zdviženým terčíkem jsme přešli silnici, když najednou vidím, že naše paní ředitelka vleče své kolo přes koleje, ovšem ne tam, kde lidé běžně přecházejí, ale tam, kde si to lidé zkracují a toto místo je zakázané:

"Děti, vemte si kolo v pod paž a rychle jděte, zde je to velmi nebezpečné." Dítě ve věku předškolním těžko unese své kolo podpaží a tak se různě brkalo, já jsem pomáhala jak se dalo a myslela si cosi o deformacích bujících z celoživotní profese? Když jsme konečně zdolali tuto šílenou překážku, přímo pro ti nám stáli s otevřenými ústy, zřejmě kolemjdoucí důchodci, myslím, že něco takového ještě neviděli a snad také už neuvidí..

"Děti pozdravte!" zavelela svérázně paní ředitelka .

"Dobrýýý den." znělo poslušně...Přihlížející důchodci se pousmáli, odpověděli a zírali dál...

Zařadili jsme se do pelotónu a pěkně vpravo jeli za paní ředitelkou, objeli jsme pár panelových domů, aby děti viděly, jak se zatáčí a přitom ukazuje rukou  směr. Krátce na to začalo pršet, děti  volaly: "Paní učitelko, prší" i já jsem volala. Paní ředitelka jela vpřed, v tu chvíli bylo všem jasné, že naše upozornění na změnu počasí jsou marná. Vedoucí naší výpravy ani brvou nehla, myslím, že sama sebe přesvědčila, že prší jen drobně a že to brzy přejde -obloha černá? Děti cítily dobrodružství a já marně vzpomínala na všechna pravidla a předpisy, kterých má učitelka dbát, při pobytu s dětmi venku.

 Dojelo se k místu, kde se běžně pasou ovce, ostatně to byl cíl naší výpravy. Děti neviděly ani jednu- no v dešti jich asi moc nevyleze.Jen paní ředitelka hledíc do dálky volala:

"Děti, vy asi žádnou ovečku nevidíte, ale kdyby jste měly oči staré jako já, viděly by jste.Já totiž do dálky vidím dobře a tam v dálce, se myslím jedna ovečka pase."

   Děti litovaly, že nemají staré oči a tudíž žádnou ovci nevidí. Já byla ráda, že mám oči mladé a že do dálky vidím docela dobře, ona tam žádná ovce nebyla a myslím, že se nepásla..

Po marném civění na prázdnou louku, uviděla paní ředitelka malý háječek. Zavolala děti:

"Děti, víte co je to za strom ? "

Nikdo nevěděl.

"Děti, ono to má lísteček, jako líska, ale je to habr, anebo taky dub."oznámila paní ředitelka. 

Žasla jsem, nechtěla bych být přítomna rodinné procházky, kdy dítě z naší MŠ, ukazuje tatínkovi, habr, anebo taky dub? Po té paní ředitelka  "vypustila" děti do háječku, pravíc:

"Necháme je vyřádit." To se opravdu povedlo. Hyperaktivní Jára lámal stromy, jak to šlo a odvážní předškoláci ho rychle začali napodobovat. Když už hodně pršelo a my dvě doprovázející učitelky, drkotaly zubama, ozvalo se :

"Děti, volám vás, počítám do tří. Jedna, dva, tři." počítala ředitelka 

Jára nikde a tak nervozně zvolala:

"Počítáme znova, jedna, dva, tři."

Jára opět nikde. Tak se napočítalo ještě desetkrát do tří a pak zahřměla: "Járo, voláme tě!"

Ozvalo se lámání větví, Jára lezl hrůzně ze stromu, byl však překvapivě pochválen, že to stihl do tří!

Pršelo stále, ale paní ředitelka s dětským výrazem v oku pravila:

 "Děti, víte co? Uděláme si průzkum okolí!"

 Děti souhlasily.Obešly jsme háječek a co se nestalo, paní ředitelka uviděla řepné pole a vzpomněla si... Na co asi?

Vrhla se na řepu!!! Táhla, táhla a nakonec, vytáhla. Držíc řepu nad hlavou zvolala:

"Děti, víte co to je?"

 Děti hlasitě volaly: "Řepááá",

 "Ano správně a jak je ta pohádka, třeba ty Jakube Novotný?"ptala se.

  Jakub drkotavě řekl: "Dědek zasadil řepu a nemohl ji vytáhnout, zavolal teda babku, babka za dědka".

"Správně, teď Toník."Toník neochotně vzpomínal, kdo byl za babkou, ale paní ředitelka trvala na dokončení celé pohádky.  Poslední promrzlé dítě řeklo, že s myší řepu vytáhly a všem se ulevilo!

Konec však nebyl... Jára stihl vytrhat  řepy tři a paní ředitelka řekla: " Děti, Jára vytáhl tři řepy, má sílu a to je dobř."Když zaznamenala můj rozpačitý výraz nad drobnou krádeží, začala přednášku o tom, jak se nesmí nic brát z cizího pole, naší krádež však zdůvodnila  tím, že kdyby pán ,vlastnící toto pole, věděl, že jsme děti z mateřské školy, určitě by nám jednu řepu dal. Nicméně rozkázala: "Jano, vem je všechny do košíku!"Měla jsem půjčené kolo, které mělo na nosiči připevněný nákupní košík, vzala jsem tedy náš úlovek do košíku ( řepy byly čtyři), doufajíc, že už pojedeme do vytopené mateřské školy. Myslím, že i děti doufaly, ale paní ředitelka vyhlásila závody v běhu do kopce a děti dělaly co mohly, když i nejčilejší dítě jevilo známky únavy, paní ředitelka závod ukončila a řekla, že raději už pojedeme do školky, že prší opravdu dlouho. Cestou nás ještě několikrát donutila prohlížet krásy přírody a když jsme slavně dorazily do města, nezvolila nejkratší cestu, ale jela znovu okolo panelových domů (asi, aby předvedla zatáčení doleva). Byla jsem už úplně promrzlá, když se zezadu ozvalo :

"To vypadá na hodně teplej čaj.." Byl to Filípek Vobejda, který váží asi 30 kilo a tento výlet byl pro něho zřejmě nadlidský výkon.

 

 

 

 

 


poliana
16. 11. 2005
Dát tip
moc děkuji za všechny kritiky!!!

Markel
07. 11. 2005
Dát tip
Trochu učesat a ..líbílo se mi moc - T

Tragicus
20. 09. 2005
Dát tip
Rika se to. I kdyz jiste spatne chapes vyznam meho nicku. Ale doufam, ze jsi spatne nepochopila i co jsem myslel tou kritikou. Nikoliv to, ze pises uplne spatne, ale to, ze pises o nicem. Vazne mne stvou vypraveni tohoto typu, proto uz take skoro nekritizuji - to cloveka znechuti, prodirat se nicotou.

poliana
19. 09. 2005
Dát tip
ty jsi teda fakt Tragicus...

Tragicus
14. 09. 2005
Dát tip
Na zacatek bych rekl, ze jsou veci, ktere by mely zustat v supliku, ci lepe, nemely by vzniknout. Toto je jedna z nich. Povidka nema v podstate zadnou pointu. Sloh je detsky... Namet zajimavy asi tak, jako po ste vypraveny vtip. Totez plati o tve dalsi povidce, ale tam uz alespon ten sloh je trochu vytribenejsi. Chtelo by to originalitu, neco zvlastniho, kdyz uz nevymyslis neco sama a porad pises o svem zivote. Toto by se snad nehodilo ani do deniku. Je to jako kazdy den psat: "Dnes jsem si vycistil zuby." Ale abych nebyl jen negativni, obcas se tam mihl naznak vtipu.

Kytiii
22. 07. 2005
Dát tip
moc hezká, ale jelikož ji mám rozebrat... tak na hlubší kritiku chvilku počkej :o)

dávám tip, protože mne to velice pobavilo, ale protože jsi stála o hlubší kritiku jednou začít musim: zřejmně je to ze života, ale podtržené to snad být nemusí? dále jsem nalezl v textu několik nesrozumitelností - ovce nebyla a myslím, že se nepásla… - když tam ta ovce nebyla - jak se pak mohla pást (i v myšlenkách) doufajíc, že už pojedeme do vytopené MŠ. - buď to mělo být vytoužené, nebo to je skrytý odkaz na další příběh (přiznávám ještě jsem další nečetl) Ale jinak tip, ale to jsem již psal, tak já jdu na další povídku. Dám ti radu, ukládej si dílka do svého počítače já to jednou neudělal a pak jsem byl nucen otrvovat Lyryka aby mi to dílo našel

poliana
02. 07. 2005
Dát tip
velmi děkuji za rady a za váš drahocenný čas, podtržený to je proto, že si s PC fakt netykám a nedokázala jsem to přetáhnout bez toho podtržení, fakt techn. antitalent. Jinak už jdu na ty ovce..Díky!!!!

Sargon
30. 06. 2005
Dát tip
to je dobre ale zasa som nedostal to avizo

poliana
30. 06. 2005
Dát tip
Broučku Sargone, jsem opravdu natvrdlá...Tak znova, co mám udělat, abys dostal avízo???Díky!

poliana
30. 06. 2005
Dát tip
Už jsi ho asi dostal...Uf!

poliana
30. 06. 2005
Dát tip
Už jsi ho asi dostal...Uf!

Sargon
30. 06. 2005
Dát tip
pozri sa na lavy stlpcek v tejto tabulke tam kde je napisane AVIZO teraz ti kliknem na meno a dojde ti kritika aj avizo cize avizo je ked odpovedas niekomu alebo regujes na jeho kritiku a chces mu o tom dat vediet keby si klikla na moje meno vlavo dostanem iba avizo rozumies? lebo avizo mi nedoslo

poliana
30. 06. 2005
Dát tip
klikám

Sargon
30. 06. 2005
Dát tip
ano doslo tak je to spravne

poliana
30. 06. 2005
Dát tip
jsi opravdový PEDAGOG!!!

Sargon
30. 06. 2005
Dát tip
ved som nas ucili na didaktike vela veci tu sa mi osvedcil individualny pristup

Sargon
29. 06. 2005
Dát tip
ked odpovedas musis poslat avizo aby som si to mal ako vsimnut avizo je klepnutie alebo napisanie mena v lavom ramceku a to neobhajis studujem na pedagogickej moja mam je pedagogicka dokonca v skolke takze ja to viem a usmievam sa stale pritom

poliana
29. 06. 2005
Dát tip
Tak teď se usmívám já....

poliana
28. 06. 2005
Dát tip
Moc děkuji!!! Jsi první kdo si to přečetl...Dlouho jsem váhala, jestli mám otevřít svůj šuplík a cosi sem vložit, ten strah...Ale je to super!!! Hurá, jdu ne tvé povídky! Jo a pozor, je to pravda pravdoucí a já jen doufám, že paní ředitelka nezavítá mezi písmáky( to by ale nedokázala, doufám...), ale kdyby, byl by to průšvih,protože je to stále můj chlebodárce ....

Sargon
28. 06. 2005
Dát tip
precital som dve z troch okrem tej prdelacky a musim skonstatovat ze pedagogovia su magori usmievam sa pritom a k poviedkam neviem take slohovky mi to pripomina alebo dennikove zapisky

poliana
28. 06. 2005
Dát tip
Sargone, díky, budu muset přihodit další "zápisek", abych obhájila pedagigický sbor...Jaká je tvá profese? Ahojda

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru