Realita?

je to tak, bohužel...*

ano, myšlenka bolavá do hloubi srdíčka ... Ale dovolím si být náročná, / už jsi mě některými svými hodně dobrými básenkami rozmazlila :o) / .... Tak jak je básnička napsaná, mě neoslovila. Sama vím, jak je těžké tohle téma zkusit uchopit tak, aby se z něj nestala jakási proklamovánka. Jednou jsem se o cosi podobného /možná/ pokoušela taky a i nad svým výsledkem jsem hodně váhala. Promiň, asi moc šťouřu... ale nikterak si to, prosím, neber. Pokouším se tu jen nějak kostrbatě popsat své osobní pocity. Mimochodem, tenhle verš je nádherný: "Však v krajině tak blízce vzdálené, že vlastní tvé oko nedohlédne.. "

nevadí šťourání......od toho jsou tad ypřece ta okénka :-)) díky ti

LevDL : to je dobře :-))) listarna: děkuji ti :-))

díky a k té druhé sloce: to myslím SRDCE hledíš naň a stejně ho nevidíš ..... už rozumíš? :-)

Presne take me lidi pripadaji jak supy...vis nekdy jim cclovek dava jak muze, ale oni na nej zapomenou kdy muzou..:-(( Davam TIPik libi se mi ...

jen doufám, že máš na výběr - nenechat se bolet a rvát

naštěstí mám :-) a vybírám i když člověk párkrát narazí na rádoby dobré srdce

jeejej vzdálená jsem si ani nevšimla to je překlep :-))) ale jsi první kdo mě na totoť upozornil co mě kooslo?? ja ti nefim snad nějakej depka divnej, dnes mám samý takový nápady

to bolí...tip