Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMy dvě
12. 07. 2005
19
4
4661
Autor
Theuška
po nitkách.
Po lýtkách
stéká ji pot
z okna ven.
Já
zroseným pohledem (lyricky řečeno)
tě očekávám.
Dýcháme zhluboka
obě dvě (já s nocí)
I ta na tě čeká,
až se jí přeliješ mezi šerem a svítáním.
(Okna tenčí se v místech častého čekání.)
Není nic lepšího
nežli s ní sedět
u jednoho stolu.
„Dej sem ten talíř!“
Není nic horšího
než odečítat všechny nevyužité situace (když mi je nabízela)
„Copak se to nedá vrátit?“
A pak
setřít spánek z čela (jsem já to ale poeta!)
To,
že tu čekám,
to,
že jsme koketa jedna víc než druhá!
To
je jen a jen její černočerná vina!
Že sedím
s vlastním stínem
jak slina na pokraji úst.
Bojím se stínů, takže: „zhasněte prosím!“
4 názory
nesmažu, ale moc děkuji za tvůj názor :) Tady si to každopádně nechám v celku a někde jinde třeba použiju v kratší verzi. Měj se!
Neurastenik
03. 04. 2008
:) Diky! Doufam, ze sis uzil ten rum... (teda kafe s rumem - to je nejaky novy vymysl, nebo co? Ja uz pila ruzne kombinace, ale toto... )
Mej se a mej se :)
hezké porovnání Ty a tma, moc pěkně zpracované "že jsme koketa jedna víc než druhá! " TIP a Klub
ManonLescaut
14. 07. 2005
(Okna tenčí se v místech častého čekání.)
Že sedím
s vlastním stínem
jak slina na pokraji úst.
Nevím, jestli celek, ale toto určitě ... Tipipit
Twardowski
12. 07. 2005malinka_hvezdinka
12. 07. 2005
Hehe, to zní docela strašidelně - ten "mistrovský kousek a kvalitní řemeslo" :))) Děkuji.
(bá)SNíLEK
12. 07. 2005
Okna tenčí se v místech častého čekání ****
líbí se mi mírná sebeironie, ten povzdech "jsem já to ale poeta",
protože jsem se stáhla nevolí nad zroseným pohledem, například, a teď si mohu myslet, že si uvědomuješ, že je to čuňárna. :-))
jo:) Byl to takovy rozpor mezi nechutí k nadnesené formě (k poetičnosti) a zároveň k běžné (hrubé?) mluvě. Tohle je nekonečný boj. Začínala jsem asi jako většina, stylem: "ó luno veliká!" a teď mi to nějak neleze přez jazyk... Možná se sama sobě vysmívám:)
(omlouvám se za nabubřelost tohoto projevu - učím se na zkoušku z dějin umění a ty staré texty mi lezou to na mozek)
Až tak tě to moje "moudro" rozesmutnilo? nebul, kozo, nebo si koupím jinou. :-))