Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTwentyYears
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
lidé by měli měřit čas vzpomínkami.. čísla a hodiny nepromluví příběhy které zažili.. There are twenty years to go And twenty ways to know Who\'ll wear, who\'ll wear the hat There are twenty years to go The best of all I hope Enjoy the ride The medicine show Thems the breaks For we designer fakes We need to concentrate on more than meets the eye There are twenty years to go The faithful and the low The best of starts, the broken heart, the stone There are twenty years to go The punch drunk and the blow The worst of starts, the mercy part, the phone And thems the breaks For we designer fakes We need to concentrate on more than meets the eye Thems the breaks For we designer fakes There it\'s you i take, cause you\'re the truth, not I There are twenty years to go A golden age I know But all will pass will end too fast you know There are twenty years to go And many friends I hope Those some may hold the rose Some hold the rope That\'s the end - and that\'s the start of it That\'s the whole - and that\'s the part of it That\'s the high - and that\'s the heart of it That\'s the long - and that\'s the short of it That\'s the best - and that\'s the test in it That\'s the doubt - the doubt, the trust in it That\'s the sight - and that\'s the sound of it That\'s the gift - and that\'s the trick in it You\'re the truth, not I, you\'re the truth, not I You\'re the truth, not I, you\'re the truth, not I -Placebo; Twenty Years; Once More With Feeling(2004)
kdysi..
sedával v parku a díval se na trávu /jak roste/
utěšoval ptáčata neschopá vyloudit další oktávu /ač je to tak prosté/
pak si zašel do kina na film kde se všichni dožili konce.
-zrána vyslovil přání aby mu do klína položili květy zvonce-
hrával za zdí na saxofon a roztančil mi skleničky /na polici/
vždy přišel a zaklepal, když třásly se mi zorničky /to při opici/
uprostřed městského ruchu jezdíval na žluté koloběžce.
-náhle chtěl povolit kravatu,že prý dýchá se mu příliš těžce-
koupil si několik krásných nachových košil /asi k svátku/
a ty pak pořád nosil, stále hladíc jemnou látku
ranní čaj nechával vystydnout a pil ho až k obědu
-přál si abychom gramofon nechali postarším sousedům-
každé pondělí si chodil na Staré město pro tabák do dýmky
pak bafával na pavlačích a vanilkovou vůni pohoršoval maminky /sušící prádlo/
malinkaté přesýpací hodiny pověsil si na klepadlo
-toho dne se -myslím- rozbily, slyšel jsem jak něco spadlo-
měl spoustu přátel, kteří najednou přišli a nanosili dovnitř písek z oněch hodin
stáli nad ním a mlčeli, on se ušklíbal a říkal „Pak vás doprovodím.“
pak mluvili španělsky o tom jak krásně využil těch dvacet let
on děkoval, smál se a pak nastoupil do vlaku, který nikdy nejezdí zpět.
Všechna vítězství a prohry spí spolu v jednom mraku
A svatební-pohřební klavírista v dlouhém fraku zase žádá o víno
Nemějme strach že nás k sobě nepřivinou andělé
Že z nás nestrhnou látku ,že mlhy nebudou jako postele
Že se nebudeme v objetí křídel
Zpoceně vzpínat
Možná že kdyby lidé veděli kdy zemřou již od začátku